dobře činil, však pro to vždy slúha neužitečný; neb jest to učinil, jehož jest neměl učiniti. Neb, ač kto dluh zaplatí, však ne inhed toho zbude, pro něž se jest dluhu dopustil; aneb, ač hřiešník zbude hřiecha svého skrze pokánie, však nemóž nikdy tak číst býti, doniž jest byl neshřešil, neb vždy pověst hřiecha při něm ostane. A tak, ač člověk muož pokáním některým hřiech svuoj shladiti, však pro to věčné milosti nikakéž nemuož zaslúžiti, poněvadž nečistí z nečistého semene jsú se počeli a ještě vždy myslé hřešiti. Neb by nebylo hodné ani podobné, by Buoh rajská vrata nedóstojným otevřel, jenž je jest zavřel pro hřiech prvnieho otce Adama, aby svátost nebyla dána psóm aneb aby perly nebyly metány před svině. Ale spravedlné jest a hodné, aby každému odplatil podlé zaslúženie jeho, dávaje odplatu pyšným a hrdým. Duše, kteráž shřeší, ta umře. Hospodin jest krmil syny člověčie a povýšil jest jich, ani sú vzhřešili jemu a zhrzeli jím, a najviece Adam, že jest spieše a radějí poslušen byl ženy své nežli Buoha. Člověk, když jest byl ve cti, neurozuměl jest, i přirovnán jest k hovadóm nemúdrým; a nechtěl jest u pokoji jiesti chleba anjelského. Protož, aby v úsilí a v potu své tváři i s bolestí hodné jest bylo, aby svého chleba požíval, a najviece proto, že jest naň vydáno od Boha odsúzenie, jenž nemuož býti proměněno; a poněvadž jest jednú vydáno, tehdy druhé nemóž vydáno býti pro ižádné člověčie hubenstvie. Neb jest psáno: Nesmiluj se nad chudým v den súdný.
A že jest člověk nestál u pravdě od počátka, protož jest hoden zatracenie, najviece proto, že jest Boha neznal, avšak jest jeho přikázaním vzhrzel pro svá marná myšlenie; a poněvadž jest neměl ižádného nedostatka v ráji, aniž jest měl těla porušeného, jenž by obtěžovalo duši jeho, a protož, čím jest svuobodnějie shřešil, tiem jest tieže přikázanie Božie přestúpil.“
A vstavši také Pravda, i řekla jest: „Tu, kdež o pravdě mluvie, všichni mají mlčeti. I jest psáno: V kterúž koli hodinu budete jiesti toto jablko, smrtí umřete. A že jsú je Adam a Eva jedli, to jest jistá věc, protož bez prodlenie řeči mají věčně zatraceni býti, aby jméno Božie nebylo nadarmo, jenž slóve Pravda.“
Tuto jest povstal řečník, to jest Milosrdenstvie, i mluvil jest proti Spravedlnosti a dovodě, že jsú proto anjelé zatraceni, aby byli lidé spaseni etc.
„Poňavadž anjel a ti, jenž jsú s ním zatraceni, beze všie
