Tebe, Otče náš, žádáme,

jenž svou vlastní skázu známe,

rač nás Duchem osvítiti,

moudrosti tvou obdařiti,

abychom poznali z Slova,

jaká[ef]jaká] yoká Syna tvého sláva,

o něm dobrou víru majíc,

statečně jí vyznávajíc.

Dejž nám upřímné pastýře,

jenž by nás takové víře

příkladem Petra svatého

učili času každého

tim spasitedlným vyznáním,

klíčův církve užíváním,

tak nás stavěli na skále,

kteráž stojí velmi stále.

Ta skála jestiť Kristus Pán,

proti níž nic nemůž Satan

se všim komonstvem pekelním,

Kristus vítězí proti nim.

Dejž nám se ho přidržeti,

rač nás při něm upevniti,

abychom blahoslavenství

došli v nebeském království. Amen.

Na den Navštiveni Alžběty

Na evanjelium svatého Lukáše v 1. kap.[444]L 1

Píseň, zpívá se jako: Vzdejmež čest Bohu svému.

Pane Ježíši Kriste[eg]Kriste] Kryſté,

Spasiteli věrný,

v životě Panny čisté

předivně vtělený.

Jenžs nám od Otce daný,

to símě požehnaný,

otcům zaslíbený.[445]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.

Dejž nám vždycky slyšeti

tvé církve matky hlas,

v němžto rač navštěviti

a pozdraviti nás.

Dejž nám Ducha svatého,

naplň milosti jeho

srdce z nás každého.[446]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.

Ať z tvého dobrodiní

Otce velebíme,

srdcem, duši z spasení

čest, chvály činíme,

že nám z pouhé milosti,

vida naše bídnosti,

tebe dal z výsosti.[447]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.

Učinil moc velikou

skrze tebe s námi,

velebil dobrotu svou

předivně nad námi.

Dodal blahoslavenství

z svého milosrdenství

těm, jenž se vírou stkví.[448]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio.

Rač nám dáti s tichosti

to vždy ujímati,

což nám O[t]text doplněný editoremec z milosti

ráčí poddávati.

Ať jsme zde nasýcení

a potom povýšení

v věčném oslavení.[449]Poslední tři verše této strofy jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio. Amen.

Na den pamatný M. Jana Husi a M. Jeronýma

Na epištolu k Židům v 11. kap.[450]Hb 11

Píseň, zpívá se jako: Ó, svolání konstanské.

Ó, Bože, mocný Tvorče,

jenž přijímáš k své ruce

duši tvých služebníkův,

jenž od svých protivníkův

bývají hubení.

Nedbáš nic na zlých[451]zlých: zlych klení,

do pekla odsílání,

přivodíš své k životu,

měníš jim bídu, psotu

v věčné utěšení.

Jakož jsi tak Husovi,

též i Jeronymovi,

svatým mužům učinil,

když je zlý svět potupil,

přivedls je k radosti.