nakloně[K1v]číslo strany rukopisunou,

ačkolivěk jí na čas

dopouští rmoutiti,

však on jí podivně zas

ráčí potěšiti.

Dejž nám to, neb tu moc máš,

Otče nejmilejší,

jenž na nebi přebýváš

s tvou nebeskou říší,

dejž, ať tě s ní chválíme

vždycky bez přestání,

popřejž, ať s ními máme

v nebi přebývání. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 7.[361]L 7

Kristus Pán Slovem svým mrtvé křísil a v den soudný všecky vzkřísí. A toť jest vše proti smrti potěšení.

Píseň, zpívá se jako: Rozpomeň se, lide[dn]lide] Lidé, na to.

Rozpomeň se, Pane, na to,

že jsme popel, také bláto,

skrz hřích vlastní přišli jsme v to.

Nad to více jsme zemřeli,

na duši v hří[K2r]číslo strany rukopisuších zmrtvěli,

vidíš to sám, Pane milý,

že nad námi naše matka

církev žalostně naříká,

nás umrlých v hříšich pyká.

Pospěš, dokudž na cestě jsme,

prv než pohřbení budeme,

neb se k hrobu již neseme.

Ďábel, svět, tělo nás vleče,

pospíchaje spěšně předce,

a v pekle nás pohřbiti chce.

Zastav se, Pane, skrz svůj hlas,

Slovem tvým svatým obživ nás,

navrať k církvi své v tento čas.

Poněvadž máme zemříti,

v zemi porušení vzíti,

rač nám svaté smrti příti.

Dejž tiše odpočívati,

radostně soudu čekati,

vesele zas z mrtvých vstáti.

Potom nás přiveď k radosti,

ať tě ctíme na výsosti

z tvých převelikých milosti. Amen.

Neděle sedmnáctá po svaté Trojici

Kteří lidé jsou povolání od Boha k účastenství[362]účastenství: včaſtenſtwj Syna jeho, ma[K2v]číslo strany rukopisují hodně v víře, v lásce a pokoře obcovati.[363]E 4

Píseň, zpívá se jako: Ó, Jezu Kriste, Pane, Boží.

Bože jediný,

jenž jsi nás povolal,

aby v spasení

svém oučastnost nám dal,

děkujemť z toho

dobrodiní tvého,

z srdce celého.

A dejž, prosíme,

bychom tak chodili,

jak povinní jsme,

svatě živi byli

v lásce, tichosti

i v trpělivosti,

šetříc svornosti.

Ducha jednotu

vespolek majíce,

různici, rotu

při sobě kazíce

v svázku pokoje,

neb jedné naděje

nám Syn tvůj přeje.

Též jediného

tebe, Boha, máme,

jediné víry,

též křtu užíváme,

učiň nás sobě,

ať jsme jednou v tobě

zde v každé době.

A do jednoho

rač všecky dovesti

království tvého

z tvé pouhé milosti,

abychom jedné

užívali věčně

slávy společně.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 14.[364]L 14

Den nedělní má náležitě svěcen býti a kdo by nechtěl zahanben býti, má se pejchy a vysokomyslnosti vystříhati.

Píseň. Zpívá se jako: Ježíši, věčný Bože, všeckna má naděje.

Ó, lékaři nejlepší,

Pane Jezu Kriste,

všech neduhův naších duší,

toť známe zajisté

z skutkův tvých, věčný Bože.

Uzdrav všecky nemoci

svědomí našeho,

dodej síly a pomoci

k činění dobrého,

Ježíši, silný Bože.

Dej nám den tvůj sváteční

příslušně světiti,

všecek v svatém obcování

k tvé vůli stráviti,

Ježíši, svatý Bože,

ať v něm Slova svatého

pilně poslou[K3v]číslo strany rukopisucháme,