Šubar, Valentin: Písně na epištoly a evanjelia nedělní a sváteční…

Praha: Hanuš z Kronenfeldu, Jiří, 1612. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (Plzeň, Česko), sign. 0843, A1r–N12v. Editor Böhmová, Veronika. Ediční poznámka

nakloněnou,

ačkolivěk jí na čas

dopouští rmoutiti,

však on jí podivně zas

ráčí potěšiti.

 

Dejž nám to, neb tu moc máš,

Otče nejmilejší,

jenž na nebi přebýváš

s tvou nebeskou říší,

dejž, ať tě s ní chválíme

vždycky bez přestání,

popřejž, ať s ními máme

v nebi přebývání. Amen.

 

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 7.

Kristus Pán Slovem svým mrtvé křísil a v den soudný všecky vzkřísí. A toť jest vše proti smrti potěšení.

 

Píseň, zpívá se jako: Rozpomeň se, lide, na to.

 

Rozpomeň se, Pane, na to,

že jsme popel, také bláto,

skrz hřích vlastní přišli jsme v to.

 

Nad to více jsme zemřeli,

na duši v hříších zmrtvěli,

vidíš to sám, Pane milý,

 

že nad námi naše matka

církev žalostně naříká,

nás umrlých v hříšich pyká.

 

Pospěš, dokudž na cestě jsme,

prv než pohřbení budeme,

neb se k hrobu již neseme.

 

Ďábel, svět, tělo nás vleče,

pospíchaje spěšně předce,

a v pekle nás pohřbiti chce.

 

Zastav se, Pane, skrz svůj hlas,

Slovem tvým svatým obživ nás,

navrať k církvi své v tento čas.

 

Poněvadž máme zemříti,

v zemi porušení vzíti,

rač nám svaté smrti příti.

 

Dejž tiše odpočívati,

radostně soudu čekati,

vesele zas z mrtvých vstáti.

 

Potom nás přiveď k radosti,

ať tě ctíme na výsosti

z tvých převelikých milosti. Amen.

 

Neděle sedmnáctá po svaté Trojici

Kteří lidé jsou povolání od Boha k účastenství Syna jeho, mají hodně v víře, v lásce a pokoře obcovati.

 

Píseň, zpívá se jako: Ó, Jezu Kriste, Pane, Boží.

 

Bože jediný,

jenž jsi nás povolal,

aby v spasení

svém oučastnost nám dal,

děkujemť z toho

dobrodiní tvého,

z srdce celého.

 

A dejž, prosíme,

bychom tak chodili,

jak povinní jsme,

svatě živi byli

v lásce, tichosti

i v trpělivosti,

šetříc svornosti.

 

Ducha jednotu

vespolek majíce,

různici, rotu

při sobě kazíce

v svázku pokoje,

neb jedné naděje

nám Syn tvůj přeje.

 

Též jediného

tebe, Boha, máme,

jediné víry,

též křtu užíváme,

učiň nás sobě,

ať jsme jednou v tobě

zde v každé době.

 

A do jednoho

rač všecky dovesti

království tvého

z tvé pouhé milosti,

abychom jedné

užívali věčně

slávy společně.

 

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 14.

Den nedělní má náležitě svěcen býti a kdo by nechtěl zahanben býti, má se pejchy a vysokomyslnosti vystříhati.

 

Píseň. Zpívá se jako: Ježíši, věčný Bože, všeckna má naděje.

 

Ó, lékaři nejlepší,

Pane Jezu Kriste,

všech neduhův naších duší,

toť známe zajisté

z skutkův tvých, věčný Bože.

 

Uzdrav všecky nemoci

svědomí našeho,

dodej síly a pomoci

k činění dobrého,

Ježíši, silný Bože.

 

Dej nám den tvůj sváteční

příslušně světiti,

všecek v svatém obcování

k tvé vůli stráviti,

Ježíši, svatý Bože,

 

ať v něm Slova svatého

pilně posloucháme,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).