náležitě posluhoval, ne neslušně ty písničky od něho, ke cti a slávě Boží a vzdělání církve jeho složené, Vašim Milostem připisuji a dedikuji. Nebo u vás, páni domažličtí, jakž sem od některých z V. M. zpraven, let dvanácte pracoval a od těch časů vždy se těch písní v též církví požívá a toho jste úmyslu býti ráčili, aby na váš vlastní náklad vydány byly. V vaší pak obci, páni žatečtí, deset let s velkou pochvalou, jakž mi se to nejednou v témž městě slyšeti dostalo, zůstával.

Protož sem té důvěrnosti k V. M., že túž práci, ač skrovnou, však pobožnou a Pánu Bohu i lidem dobrým příjemnou a milou, jak pro libost její, tak i pro autora jejího, kteréhož jste milovali a posavád v dobrém připomínati ráčíte, vděčnou mysli přijíti a mne, nestatečného a jako nejmenšího z služebníkův Kristových, laskavě sobě poručeného míti ráčíte. Pán Bůh všemohoucí račiž V. M. i všecku obec s pastýři vašími v dobrém spůsobu při svém čistém slovu chovati, ostříhati a požehnati i věčně spasiti, amen.

Datumcizojazyčný text v Menším Městě pražském u sv. Mikuláše v pondělí po památce sv. panny Kateřiny. Kteréhožto dne hvězda, praví ji býti někteří kométou, do osmnácti hodin i na zejtří do 17 bíledně spatříná byla. Léta věku posledního 1612.

Kněz Jiří Hanuš Landškrounský

Jiná předmluva, skladatele písní těchto

Syn Boží, Spasitel náš, sebe samého dveřmi ovcí nazývati ráčí. A dokládá, že jest také i jistý vrátný, který otvírá dvéře. (Jan 10.) Proč pak takových jmén užívati, aneb čemu nás takovým podobenstvím učiti ráčí, náleží to na nás, abychom tomu rozuměli. Proto pak sebe Pán dveřmi nazývá a k nim se připodobňuje. Neb jako dveřmi vchází se do příbytku, a tak se to, co a jak v něm jest, spatřuje, tak také skrze Krista, to jest skrze jeho učení, vchází se do tejností božských a spatřuje se Bůh i vůle jeho. Jakož dí Kristus: (Jan 14.) Filipe, kdo vidí mne, vidí i Otce mého. Bez těch dveří žádného přístupu k těm božským