máme a můžeme i my skrze milost Boží o skutcích Pána Ježíše, poněvadž je již vykonati ráčil, nad ony jasnějí mluviti i zpívati a Boha Otce nebeského z nich velebiti a chváliti. (Říma. 15.)

Takové zpěvy milostné na epištoly a evanjeliá s duchovním vysvětlením a prosbami spasitedlnými, dobré a hodné paměti kněz Valentín Šubar Landškrounský, krajan můj, jehožto vroucnost a horlivost v kázaní mnohým posavad jest známá a kterýž také na onen čas léta Páně 1575. z Hořovic ku pomoci spisování konfesí a řádův církevních povolán byl, složil, i summy na ně zdělal, aby tudy poslouženo bylo k duchovnímu vzdělání, poněvadž Pán Bůh chce za všeckno prošen býti, tak, aby kazatel pronikavě a příjemně kázal a posluchačové důvěrně a jemně to přijímali a v srdcích svých vzkládali, jakž toho on sám v předmluvě své, kteráž následuje, dotýká. Že pak někteří z cti hodných, jako kněz Martin Kylianides, kněz Jan Herytes, kněz Jan Telonius a jiní, tak i z slovutných, a obzvláštně církev a obec domažlická, kterouž sobě, jako i jinde, Syn Boha živého skrze služebnost a posluhování sv. evanjelium k životu věčnému povolává, o to ke mně psali a toho žádostivě vyhledávali, aby vůbec skrze imprimování vyšli, to sem s pomoci Boží před sebe vzal, je bedlivě přehlédl a kde potřeba bylo, ponapravil, práce i nákladu na to se odváživ, aby skrze impresí mou na světlo vyjíti, lidem pobožným do rukou přijíti a v církvi Boží náležitě jich se (komu to Pán Bůh dá a k mysli bude) užívati mohlo. V té naději, že to Pánu Bohu líbezné a příjemné a dobrým lidem užitečné bude. K čemuž on sám svou milost a požehnání rač dáti. Amen.

Poněvadž pak tento již dotčený a dobré paměti muž, kněz Valentín, maje Ducha osvíceného a horlivého, v městech a obcech V. M. Pána Jezu Krista a slovo jeho svaté osladčoval, pronikavě kázal a svátostmi velebnými dle ustanovení a nařízení jeho náležitě