[46v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceJ10,4 A když vlastnie ovce vypustí, pójde přěd nimi a ovce jeho následují[kr]následují] naſledugye, nebo vědie hlas jeho. J10,5 Ale po neznámém nejdú, ale běžie ot něho, nebo neznajie hlasu neznámého.“ J10,6 To příslovie pověděl jim Ježíš, ale oni neurozuměli, co mluví. J10,7 Tehdy jim vece Ježíš: „Věrně jistě pravi vám, že[ks]že] zye já sem vrata ovec. J10,8 Všickni, kteříž kolivěk přišli jsú jinudy, zlodějie jsú a lotrové, ale neslyšie jich ovce. Já jsem vrata, J10,9 skrze mě vende li kto, spasen bude a vejde i vynde a pastvišče[kt]pastvišče] paſtwyſſczye nalezne[ku]nalezne] nalez. J10,10 Zloděj[kv]Zloděj] zlodye nepříde, jedno aby ukradl a zabil a zatratil. Já jsem přišel[kw]přišel] przyſſyel, aby život jměli a hojnějie jměli.“

De sancta Trinitate ewangeliumcizojazyčný text

J3,1 V onom času bieše[kx]bieše] byeſſye člověk z licoměrníkóv, jménem Nicodemus, kniežě židovské, J3,2 ten přišel k Ježíšovi v noci i vece k němu: „Mistře[ky]Mistře] myſtrzye viemy, žes[kz]žes] zyeſſ ot buoha přišel, nebo ijeden nemóž znamení těch činiti, ješto ty činíš, jedno byl[la]byl] by li by buoh s ním.“ J3,3 Otpovědě Ježíš i vece jemu: „Věrně jistě pravi tobě jedno: ač kto porozen bude, podruhé nemóž viděti králevstvie buožieho.“ J3,4 Vece k němu Nicodemus: „Kak sě móž člověk naroditi, když jest stár? Čili móž u břicho mateřě své opět vníti i naroditi sě?“ J3,5 Otpovědě jemu Ježíš: „Věrně jistě pravi tobě jedno, ač kto znova urozen bude z vody a z duchu svatého, nemóž vníti v králevstvie buožie. J3,6 Což rozeno jest z těla, tělo jest, a což z ducha, duch jest. J3,7 Nediv sě, že[lb]že] zye sem[lc]sem] ſyem řěkl tobě: Musíte sě naroditi druhé, J3,8 duch, kdež chce, tu dýše[ld]dýše] dyſſye a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, odkud by přišel neb kam by šel[le]šel] ſſyel. Tak jest všeliký[lf]všeliký] wſſyelyky, jenžto narozen jest z ducha.“ J3,9 Otpovědě jemu Nicodemus: „Kterak to móže[lg]móže] mozye býti? J3,10 Otpovědě Ježíš i vece jemu: Ty si mistr v Izdraheli, a toho nevieš? J3,11 Věrně jistě pravi tobě, což viemy, to mluvímy a což slyšímy, to svědčímy, a svědečstvie našeho[lh]našeho] naſſyeho nepřijímáte, J3,12 když[8]zde zapsáno ſ, neškrtnuto zemské věci pověděl jsem vám, a nevěříte, kterak byste věřili, pověděl li[li]li] y bych vám nebeské? J3,13 Ijeden nevstúpil na nebesa, jedno ktož jest stúpil s nebes, syn člověčí, jenž jest v nebi. J3,14 A jakož Mojžieš povýšil[lj]povýšil] powyeſſyl hada na púšti, tak povýšen bude syn člověčí, J3,15 aby všeliký[lk]všeliký] wſſyelyky, jenžto věří veň, nezahynul, ale měl život věčný.“

Dominica prima post Trinitatemcizojazyčný text

L16,19 Toho času pravieše Ježíš zástupuom židovským a licoměrníkóm: „Člověk jeden bieše[ll]bieše] byeſſye bohatý a obláčieše[lm]obláčieše] oblaczyeſſye sě v zlatohlav a v kment a hodováše[ln]hodováše] hodowaſſye na každý den světle. L16,20 A bieše[lo]bieše] byeſſye jeden žebrák[lp]žebrák] zyebrak jménem Lazař, jenžto ležieše u vrat jeho nežitóv pln jsa, L16,21 žádajě syt býti z drobtóv, ješto padáchu [s]text doplněný editorem stolu toho bohatce, a žádný mu nedajieše[lq]nedajieše] nedagyeſſye, ale psi přichodiechu i lízáchu nežity jeho. L16,22 I stalo sě jest, když umřě žebrák[lr]žebrák] zyebrak, i nesen jest ot andělóv v lóno Abrahamovo. L16,23 A umřěl i buohatec, i pohřěben jest v pekle. A zdvih oči svojě, když bieše v mukách, viděl Abrahama zdaleka a Lazařě v jeho lóně. L16,24 A zavolav i vece: Otče[ls]Otče] otczye Abrahame, smiluj sě nade mnú a pošli Lazařě, ať omočí prst najmenší u vodu a svlaží jazyk mój, nebo velikú muku trpím v tomto ohni. L16,25 I vece jemu Abraham: Synu, rozpomeň sě, že[lt]že] zye jsi měl bydlo dobré v tvém životě, a Lazař zlé, ale tento útěchu jmá, ale ty sě mučíš. L16,26 A v těch ve všěch mezi vámi a mezi námi veliký rozdiel utvrzen jest, aby ti, kteříž chtie odsovad jíti k vám, nemohú, ani od onud sěm přijíti. L16,27 I vece: Ale proši tebe, otče[lu]otče] otczye, aby jeho poslal v duom otce mého, L16,28 nebo mám pět bratróv, ať svěstuje jim, aby i oni nepřišli v toto miesto muk. L16,29 I vece jemu Abraham: Majíť tam Mojžieše a proroky, poslúchajte jich. L16,30 Ne, otče[lv]otče] otczye Abrahame, ale kto by z mrtvých k nim šel[lw]šel] ſſyel, pokánie činiti budú. L16,31 I vece jemu Abraham: Když Mojžiešě neposlúchají a prorokóv, a nikomu by z mrtvých vstal, uvěřie.“

Secunda dominicacizojazyčný text

L14,16 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm[lx]učedlníkóm] vczyedlnykom svým podobenstvie toto: Člověk jeden učinil večeři[ly]večeři] weczyerzy velikú i pozval mnohých L14,17 i poslal posla svého v čas večeřě[lz]večeřě] weczyerzye řěčí zvaním, aby přišli, nebo již hotova večeřě[ma]večeřě] weczyerzye jest. L14,18 I počěchu sě všickni omlúvati. Prvý vece: „Ves sem kúpil, a potřěbie mám vyjíti a ohlédati ji, proši tebe, omluv mě.“ L14,19 Jiný vece: „Kúpil sem[mb]sem] ſyem pět spřěžených[mc]spřěžených] ſprzyezyenych volóv i chci jich pokusiti, proši tebe, omluv mě.“ L14,20 Jiný vece: „Ženy sem pojal, a proto nemohu býti.“ L14,21 A sluha vráti sě i povědě pánu [b]označení sloupcesvému. Tehdy rozhněva sě otec čelední[md]čelední] czyeledny, povědě sluzě svému: „Vyjdi chutně na rynk a v ulice městské, a chudé, nemocné, slepé, belhavé veď sěm.“ L14,22 I povědě sluha: „Pane, stalo sě, jakos kázal, a ještě[me]ještě] gyeſſtye miesto jest prázné.“ L14,23 I povědě pán sluzě: „Vyjdi na cesty a mezi ploty a připuď vníti sěm, aby naplněn byl dóm mój.“ L14,24 A pravi proto vám, že[mf]že] zye ijeden [z]text doplněný editorem mužiev oněch, jenž pozváni byli, neokusie večeřě[mg]večeřě] weczyerzye mé.

Tercia dominicacizojazyčný text

L15,1 Toho času přibližováchu sě hřiešníci k Ježíšovi, aby slyšěli jeho. L15,2 I reptáchu zákonníci a písaři a řkúce, že[mh]že] zye tento hřiešné přijímá a jie s nimi. L15,3 I povědě k nim pověst tuto: L15,4 „Který mezi vámi člověk, ješto má sto ovec, a ztratí li jednu z nich, a zdali neostaví jich devadesát a devět na púšti i jde té hledat, ješto zatracena jest, hledá, až i nalezne. L15,5 A když nalezne, vezme ji na své rámě radosten jsa L15,6 a přijda duomóv i svola súsedy a přátely, pravě jim: Radujte sě se mnú, žeť jsem nalezl ovci svú potracenú. L15,7 Pravi vám, že[mi]že] zye tak bude radost v nebi andělóm božím nad jedním hřiešníkem pokánie činiece, než na devadesáti a devieti pravými, jimžto netřěba pokánie. L15,8 Nebo kteráž žena[mj]žena] zyna jmajíci peniez, a ztratí li jeden peniez, zdaliť nezasvietí světla i přěvrátí duom i hledá snažně, dokud nenalezne? L15,9 A když nalezne, pozóve přátel a súsědóv pravieci jim: Radujte sě se mnú, že[mk]že] zye sem[ml]sem] ſyem nalezla peniez tento, ješto sem[mm]sem] ſyem ztratila. L15,10 Takež, pravi vám, radost bude přěd anjely božími nad jedním hřiešným pokánie činiece.“

Quartacizojazyčný text

L6,36 Toho času pověděl Ježíš učedlníkóm[mn]učedlníkóm] vczyedlnykom svým: „Buďte milosrdni, jako otec váš milosrdný jest. Neroďte súditi, a nebudete súzeni. L6,37 Neroďte potupiti, a nebudete potupeni. Odpuste, a odpustie vám. L6,38 Dajte, a dáno bude vám měrú dobrú a plnú a střěsenú a osutú dadie v lóno vaše[mo]vaše] waſſye. Zajisté túž měrú, jakož budete měřiti, otměřie vám.“ L6,39 I povědě jim podobenstvie: Azda móže[mp]móže] mozye slepý slepého[mq]slepého] ſlepo vésci? Však v duol oba upadneta. L6,40 Nenie učedlník[mr]učedlník] vczyedlnyk nad mistra, dokonalý bude každý, bude li jako mistr jeho. L6,41 A což vidíš drastu v oce bratra svého, a v svém břevna[ms]břevna] brzyewna neznamenáš? L6,42 Nebo kakož móžeš[mt]móžeš] mozyeſſ řieci bratru tvému: „Nechať vyvrhnu drastu z oka tvého, a v svém ocě břevna[mu]břevna] brzyewna nevidíš, pokrytče[mv]pokrytče] pokrytczye. Vyvrzi prvé břevno[mw]břevno] brzyewno z oka svého, tehdy prozřě vyvrziž drastu z oka bratra tvého.“

Quintacizojazyčný text

L5,1 Toho času když sě zástupi mnozí valéchu k Ježíšovi, aby slyšěli slovo božie, a on stáše[mx]stáše] ſtaſſye podlé zátoky Genezaret, L5,2 i uzřě dvě lodie stojiece podlé zátoky, a rybáři vyšedše[my]vyšedše] wyſſyedſſe i práchu sieti. L5,3 I vstúpi Ježíš v lodí jednu, ješto bieše[mz]bieše] byeſſye Šimonova, prosieše[na]prosieše] proſyeſſye jeho, aby odtrhl málo od břěhu, a sedieše, učě [z lodie]text doplněný editorem zástup. L5,4 A když přěsta mluvenie, vece Šimonovi: „Vzveď vzhóru a rozpuste sieti vašě v lov.“ L5,5 A otpověděv Šimon Petr vece: „Přikazateli, celú noc