Starý Čech se[gj]se] gſe s mladým vadí, pozoruj, co sobě praví
Starý: Zdař Buoh, synu, kterak se[gk]se] gſe jmáš?
Což mne juž starého neznáš?
Jakýs mi se[gl]se] gſe mistrný zdáš.
Mladý: Ale kde jsi se tu vyvřel?
Já mněl, že jsi dávno umřel.
Copak, milý, starý děde,
jakť se[gm]se] gſe pak k starosti vede?
Starý: Já pilně hledím na tebe,
sotva jsme poznali sebe.
Mladý: Proč tak chodíš po selsku sprost,
jmaje statku a peněz dost?
Jáť bych se[gn]se] gſe pak za to styděl,
kdyby to kdo na mně viděl.
Starý: Cha, cha, cha, cha, milý synu,
tu-liʼs na mně našel vinu?
[54v]číslo strany rukopisuDržím se[go]se] gſe předkův mých kroje
a nedbám na cizí stroje.
Styď se[gp]se] gſe rači za zlé mravy,
nevrtíce sem tam hlavy.
Vidím, že jmáš pěkné šaty,
hádám, žeʼs velmi bohatý.
Musejí tě židé znáti,
co máš od těch šatův dáti.
Slušíť pěkně i to píro,
jako by nic tvého nebylo.
Mladý: Strojím se[gq]se] gſe teď do Vlach jeti,
bych tam moh nětco viděti.
Starý: Slejchal jsem od děda tvého,
že jest tam vrch všeho zlého.
Rádi vidí mladé hosti,
pokudž jmají peněz dosti,
zvláště pak bohaté pány,
stříbrem, zlatem premovány.
Mladý: Vždy tam ale nětco skusí.
Starý: S prázdným měšcem domů musí.
Mladý: Předceť já musím v Římě být,
bychť já jměl statek zastavit.
Starý: Čím pak statek zas vyplatíš,
když tam peníze utratíš?
Mladý: Půjč, stařečku, jmáš jich dosti!
Starý: Ba, nepůjčím na marnosti,
a já nachoval s těžkostí.
Mladí sobě hrubě škodí,
schované se[gr]se] gſe starým hodí.
V nádherných šatech choditi,
přitom peníze nejměti,
posmívají se[gs]se] gſe i děti.
Zlé jest, kde vzít, nevěděti.
Mladý: Přivezuť nětco pěkného.
Starý: Netrefí se[gt]se] gſe na starého.
Hleď raději doma svého.
Nicť darmo nedají v Římě,
že jest tam nepravost, víme.
[55v]číslo strany rukopisuZůstaň doma, haj své vlasti,
nedej cizozemcům krásti.
Však oni v svých zemích tobě
nedadí rozkazovat sobě,
by ty o to nejvíce stál.
Čert pak Vlachův do Čech nasral,
musíš tam jmít nevolný[gu]nevolný] nowolny byt
a papeže polibit v ...
Třebas tam přijdeš o zdraví
i o duši tě připraví.
A když tam budeš frejovat,
musíš s Francouzi bojovat,
choditi s hrubou palicí,
sotva kráčet po ulici,
neb Venuše do Vlach loudí,
mnohý tam přišel o moudí.
Tak, hle, Venus svým dvořanům
platí, zvláště mladým pánům.
Neníť tam bezpečné jídlo,
přichází tam i o hrdlo.
Posmíváš se[gv]se] gſe mému kroji,
jináč tě Vlaši přistrojí.
