Tragédie Masopusta,
jenž se[dl]se] gſe v světě páše zhusta,
tuto se[dm]se] gſe vám vypisuje,
marnost nad marností sluje,
mnohé lidi zavozuje.
P. Bachus: Tovaryšstvo, radujme se[dn]se] gſe,
masopust přibližuje se[do]se] gſe.
Tovaryšstvo: Ach, rádiť jej uhlídáme,
s radostí ho přivítáme,
k němu se[dp]se] gſe hnedky přiznáme,
však na něj juž rok čekáme,
velikou chuť k němu jmáme.
P. Bachus: Jestiť on blízký přítel můj,
jen při něm každý věrně stůj,
námť jest se[dq]se] gſe o to starati,
ve všem mu povolovati,
s ním se[dr]se] gſe obveselovati.
P. ouředník: Bez bláznuov to nemůž býti,
musíť je Masopust jmíti.
P. Venus: Též bez muziky nebude,
kde se[ds]se] gſe neskáče, nehude.
Budouť při tom panny, páni,
jsou k tomu ode mne zváni;
i mládenci také s námi.
Fraucimor se[dt]se] gſe k tomu chystá,
budeť nám kratochvíl čistá.
Nechť se[du]se] gſe vše k tomu objedná,
jáť jsem každému povolná
a k milování svobodná.
P. ouředník: Hned já to všecko opatřím,
k libosti Milostem Vašim.
Papež nám to osvobodil,
k tomu Masopusta stvořil.
Jezte, tancujte a píte,
v půst se[dv]se] gſe dosti natrápíte.
P. Masopust: Já, Masopust, všech bláznův pán,
dal jsem se[dw]se] gſe najít volně k vám.
Nebuduť mezi vámi sám,
Bachusa také dobře znám.
P. Bachus: Však já, bratře, také tebe,
nelzeť nám býti bez sebe.
Tvůjť jsem jistě, v pravé víře,
všech ožralcův pán a kníže.[26]Dvojverší připsáno po pravé straně.
Tovaryšstvo: Vítáme vás, vzáctný pane,
všecknoť se vám k vůli stane.
Bachusa hejtmana jmáme,
k tomuť jej hodného známe.
P. Bachus: Čert na mne vstrčil ten ouřad,
ač jsem jej přijal předse rád.
Hojně jsem vína pokazil,
mnohý skrz mne hlavu srazil.
Kde jsou pak ti bubeníci,
trubači a varhaníci,
též kejdači a pískači,
ať sedláci také skáčí.
Netřebať tu pobožností,
dobrých mravův ani ctností.
Přijde-li pak který z nich sem,
vystrčte jej po hlavě ven.
Však by tu jen překáželi,
s námi srovnati nechtěli.
Nechť pak kněží, jak chtí, lají,
však sami čistě bumbají,
sobě nezapovídají,
jiné pak vždycky kárají.
Sedniž, bratře Masopuste,
nemámeť kuchyně pusté.
[36v]číslo strany rukopisuPanny, panía podlé něho,
nespoušte se[dx]se] gſe juž jeho.
Také vy, pane opate,
odložtež té kápě svaté.
Mnoho-li jeptišek jmáte?
P. opat: Jáť jich věru nepočítám,
však se kouklují sem i tam.
Převor mi je navštivuje,
vždycky se se mnou švagruje.
Letos mi se[dy]se] gſe dvě skulily,
ačkoliv nábožné byly,
na visitátora pravily.
Všeckny jsem je v tom rozhřešil,
tak své ovčičky potěšil.
Za zléť jim jmíti nemají,
z takových mniši bejvají.
Poďtež i, pane purgmistře,
zasaďtež se[dz]se] gſe také bystře
a nechte práva na straně.
Pana Svobodu zde jmáme,
na ta práva nic nedbáme.
