Dačický z Heslova, Mikuláš: Prostopravda

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III G 28, 1r–66r. Editor Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[32v]číslo strany rukopisu

zvlášť když pan farář jest s námi,

nebudem z toho káráni

a trestáni na kázaní.

P. farář: Mnouť jistě nic sjíti nemá,

já vám rád splním oběma,

i mé kmotře, paní Anně,

však jest pak poslala pro mne,

nechceť mi se[dd]se] gſe odsad jíti,

bych jměl nešpor opustiti.

Nedopil: Co za víno, hospodáři?

Dolívka: Počkej drobet, hnedť ukáži.

Jest za žejdlíků padesát,

včera jsi zůstal šedesát.

Nedopil: V hrdlo lžeš, není tak mnoho!

Dolívka: Spokoj se, nemluv mi toho.

Etc.cizojazyčný text

[33r]číslo strany rukopisu

A tak o to jměli hádku,

po té spolu do pohlavků

host s hospodářem zápasí.

Vtom šenkýřka světlo zhasí.

Vzali i kněze za vlasy,

neb tam bylo mnoho chasy,

tak páni vožralci kvasí.

Takový mezi nimi šust

a bylo právě v masopust.

Dlouho se[de]se] gſe spolu tahali,

kdo s kým byli, nevěďali,

stalo se[df]se] gſe v noci na pondělí.

Kuchařka poklízí ráno,

stoly, židle polámáno,

a odstavujíce stolici,

najde kněze pod lavicí.

Kuchařka: Ale! Živý-li jste, kněže Jene?

Opět se jich houf k nám žene.

Jdětež juž domů ve zdraví,

však vás tu vždycky hledají.

[33v]číslo strany rukopisu

P. farář: Mlč, Johanko, neprav o mně,

ani mé kuchařce Dorně,

a nerozprávěj o tom nic,

nepůjdu sem, dokud živ, víc.

Nedopil ráno doma: Ženo, co jest se to zběhlo?

Skoro mi oko vylezlo.

Kde jesti můj plášť a klobouk?

Někdo jest mne velice stlouk.

Žena: Čert po tobě, však chceš tomu,

chodíval bych záhy domů.

Vždyckny celé noci sedáš,

žádnému pokoje nedáš.

Coʼs uhonil, sobě schovej,

a samému vinu dávej.

Nedopil: Ó, jak se[dg]se] gſe jen dám zhojiti,

musím se[dh]se] gſe toho pomstíti.

[34r]číslo strany rukopisu

Žena: Zdaliž ty přestaneš toho,

až zahyneš od někoho

v takovém hrozném ožralství

a nad zdraví svém zoufalství.

Skrz tvá chování nevážná

dejž, Bože, ať sem tě prázdna.

Nedopil: A což, kurvo, chceš vdovou býti,

nějakého žáka vzíti,

aby on na mé byl vesel.

Ó, bodejž by s tebou visel!

Počkejž, kurvo, máš to jmíti,

chciť se[di]se] gſe k tomu přičiniti,

žeť po sobě nic nenechám,

rači propiji, kde co mám.

Nezahájíš ty mně pití,

byť mne jměli i odříti.

Kam se[dj]se] gſe dál Nedopil poděl,

víceji jsem ho neviděl,

nebo se[dk]se] gſe zas nenavrátil,

ani řádu nezaplatil.

[34v]číslo strany rukopisu

A tak nadepsané ctnosti

vypsal jsem teď z upřímnosti

k vejstraze pánům ožralcům,

zdraví i duše nedbalcům.

Vím, že to mnohým vděk není,

nedbám o jich připíjení,

neb jsem toho také skusil,

o mnoho přijíti musil.

X
ddse] gſe
dese] gſe
dfse] gſe
dgse] gſe
dhse] gſe
dise] gſe
djse] gſe
dkse] gſe
25Dvojverší připsáno na dolním okraji folia
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).