Panně Bítě a Judytě
i tý Markétě, šumplitě,
udělejtež to a brzy,
rádyť splní i podrží.
Čekáť na to i panna Kačka,
zapoťtež jí též valáška.
Však vždy sedí velmi zticha,
po svém milém velmi vzdychá
a ráda se[ed]se] gſe také píchá,
an mnohá stará neplecha
k starosti toho nenechá.[28]Poslední dva řádky připsané po levém okraji
Tamto za kamny Keruše
vzala pěknou sukni na se.
Vytáhniž ji, však jest naše.
Hle, dívá se[ee]se] gſe i Dorotka,
neníť také hrubě krotká.
A ráda tancuje kotka,
pozdvihujíce podolka.[29]Připsáno po pravé straně
Též se[ef]se] gſe volně, čerstvě potká.
Umí se[eg]se] gſe brániti lehna,
ošoustala sobě stehna.
K tomu čistě zadkem zmítá,
k porážce povolná, hbitá.
Při nich sestra a má tetka,
střeštěná jako já všecka.
Lída pak za toho boje
jest juž také nahotově.
Smí se[eh]se] gſe potkat s tuhou zbrojí
s svou sestrou[30]nejisté čtení,
přemohouc rejtara spolu,
že k posledku musí dolů.[31]Posledních šest řádků připsáno po pravé straně
[39r]číslo strany rukopisuJestlipak tu více která?
Máť zde býti i Estera,
připověděla hned včera.
Půjde s ní k tanci Klempera,
neb se[ei]se] gſe vždycky na něj smála.
Taky by se[ej]se] gſe ráda vdala.[32]Poslední dva řádky připsané na pravém okraji
Což jest pak do té moudrosti,
ana jen činí tesknosti.
Však máme zde bláznův dosti.
Užívejme našich ctností!
S filozofy nesrovnáme,
k masopustu právo jmáme,
bychom se[ek]se] gſe pak i zervali,
za to bychom nic nedali,
an se[el]se] gſe tamto moudří perou,
také o jakousi derou.
Pan opat ji tuze brání
a nedá žádnému na ni,
neb sám po ní velmi touží,
vždycky mu se cosi bouří.
Já pravím, že v naší lázni
směšnější jsou bohatí blázni.
Ještě nětco uhlédáme,
[39v]číslo strany rukopisumumraje očekáváme,
slavným bláznům podíváme,
třebas s nimi i pohráme,
však spolu jeden cech máme.
Druhý blázen: Hle, a oni juž tamto jdou
a před nimi pěkně hudou,
hnedky mezi námi budou.
Karty, kostky s sebou nesou,
zakuklení, čert ví, kdo jsou.
Jistě ňátcí páni mladí.
A frejují také rádi,
k posledku se[em]se] gſe o to svadí.
Bláznice: Poďte sem, nechte těch řečí,
opat před Benignou klečí,
předkládá jí mistrné věci.
P. hospodář: Pane opate, což to děláte?
Na Benigně se[en]se] gſe kejváte?
Takliž v klášteře klekáte,
když jeptišky zpovídáte?
