Vilémovskému nábožnému bratru Benešovi Dorota Kostková a Elška Kovářovská pozdravení vzkazujem i zámutek svuoj, jehož sme došly z noviny ženění tvého a najvíc z hluku a z ryku lidského, jenž na návěští vinu dává, kteréž sma tobě k řemeslu tvému, oumyslu oblíbenému, doradile. Neb vesměs rozprávějí, poněvadž ne prvé než v řemesle se ženiti chceš, žeť jest najvětší příčina toho a puovod řemeslo, k němuž sme my doradily mnějíc, že by pracné řemeslo ne podnět, ale skrocení těla bylo od žádosti. V kteréžto mnění jest nás uvedlo častě slýchané Písmo, řkoucí: V žádostech jest každý prázdný, nebť osla břímě a otroka práce krotí. Kteréhož pak ta práce neskrotí, tvrdoustý slóve jako onen Israhel v Ejiptě, jenž jednou robotou nemohl od svých bújností a žádostí plození skrocen býti, lidem tvrdoplecným často jmenován jest. A též oni, jenž sou od žádosti jmění krále Saule žádnými bezpráví robot nečíslných pohruožkami nedali se Samuelovi okrotiti, ne toliko tvrdoustými, ale i drážditeli božími nazváni sú hlaholem hrozného hromu ohromitedlným. Toho pak ohromného trestání aby ušel, slušíť, což činíš, činiti opatrně, prohlédajíc k konci. Radě se před časem mnohem pilnějí než s námi o řemeslo, aby neželel s bychem po oučinku, ostejcháš li se pak o těžkou nesnáz manželského stavu povahy s lidmi raditi, ale raď se z svého řemesla tkadlcovského stavem. A tenť, jak jest nesnadný stav manželský proti tvému prvnímu, nezamlčí. A když uzříš, že ten stav hmotný lép než ty rozumí, těť ku pokání zahanbí. Viz tedy očima rozumu a pozoruoj ušima poslušenství, žeť ten tkadlcovský stav mkytáním před tebou takto radí, jako by řekl:

Stav manželský stav slóve od stálosti ustavené, nebť jest Pánem Bohem ustaven a posvěcen, aby stál a trval až do skonání světa bez viklání jako stav tkadlcovský tuhý, na němž mnohá rozličná plátna otkou i shodí, a stav vždy předse stojí a jiné se na něm tká. Tak v jeden tejž ustavený stav manželský mnozí manželé od ustavení světa sou setkáni a již shozeni aneb zemřeli sou. A jiní po nich vždy