rukúdání štolou spojuje, říká po třikrát: Kteréž Buoh spojil, člověk nerozlučuj. Tuť již rovně jako člunem outek s osnovou tká. Kteréžto tkání, podobně zdávaní, najvíc svrchupravený slib, paprskům přirovnaný, tvrdí a pevní, jako paprslek vždy po každém hození člunkem outku poráží touže, bez toho by rozslablo tkání. To jest, že poněvadž kněz do smrti oddává, a ne nachvíli, že vždycky manželé mají slyšeti hlas toho člunku. A těch paprskuov svrchupravených na každú chvíli hlaholem mají se stužovati a věrností, jako by vždycky před knězem byli a klečíc sobě slibovali a jako by on vždycky opětoval, ten člun skrz srdce házeje: Kteréžto jest Buoh spojil, těch člověk nerozlučuj, leč smrt. A pakli tím podštívaním lidským neb ďábelským se svádou ruozno derou a jaks jako outek s osnovou třepí, tedy kněz jako tkadlec zlé, uzlovaté a trhavé přivíže vždycky. Na každém kázaní laje a zlořečí a také rozpíná zápovědi rozvodné zdrželivostí v časy svaté a v nemoci jako tkadlec rozpínadlem setkané plátno, aby se nekrčilo. A otočuje je tím oddáním na obrtlé vratidlo z panenství v porušení. Jako pak plátno všecko na lokty změřeno, od díla vyplacováno a cenou šacováno bývá, tak manželé se hned ze všeho, což mají, kněžím v desátky a pánuom v poplatky podrobují a najvíc v dluh dětem svým se podrobují, neb jako plátno pro odívaní neb oblečení lidí tkát bývá dáno, tak manželstvo zdávané bývá prvotně dle plodu odchování schránlivé mezi sebou. Což pak koli od těl košilem odplaty za odívaní bývá, tolikéž od dětí manželuom bývá, že je umýcejí, ušpiní, zapotí, zklidí naposledy i na candary zederou, to je, že často rodičuom bývají k hanbě, k starosti, k svraskání, k práci, k hříchu příčina i k smrti. A jediné nebudou li se svatým obcováním pláceti a sšívati a pokáním břidkým práti, na věky plundry prevétu, zatracení hodnými, zuostanou.
Aniž je manželuom dosti bídy a konce svého neštěstí se a zatracení báti, ale i plodu svého neštěstí a zatracení vesměs se mušejí fresovati, nevědouc, jako košile neví, koho, zdravého li či nemocného, živého li či mrtvého, zatracence li či budoucího viselce nebo kata etc.cizojazyčný text, chrání neb odchovají. A protož nedarmo od želení a od manželství nezvolného jméno mají manželé, poněvadž jako setkané plátno outku
