Zákona Písem. Ktož pak ne sebe sami, než nádoby čistí a světí, tímť se nevěřiti Písmům zřejmě dokazují. A oněch se žádní býti provodí, jenž sou se, praví svatý Pavel, sami místo mrtvých věcí křtili. Tito pak zpět činí rovně jako umrlce místo se samých křtíce přeposměšně. Toť sou z těch, jenž pro nerozum a neumění rozumnému stvoření, dítkám svátosti velebné a lajkuom krve boží dáti s ostýchaním za nehodnou věc počítají. A zvonu nevěrnému, hmotnému aneb leckderaké věci nesmyslné a mrtvé křty a božské všemohúcnosti i čtení, když jim jediné puožitek přináší, proti Duchu svatému zdravému naučení dáti se nerozpakují bludně. I věziž tehdy pro vejstrahu toto, že jest to od starodávních v cierkvi za jistotu shledáno mnohých zkušením, že každá kouzedlnice neb kouzedlník cizoložníci aneb nečistí sou. A též každý kněz, kterýž se těmi mrtvými pověrky porouhá jménu a svátostem božím, že jest smilník, cizoložník nečistý aneb vzápětí jest budoucí, nebude li se káti, kteřížto hříchové a porušení sou smrad té bezdušné mrchy lidských poboňkuov, jenž jako smrad přikázaní boží poboňkáře i kající lidi nakažují v živé víře a v živých přikázaních a svátostech životem vonným obživujících mrtvé. A protož veď nesluší jim v farách, v městech ani v srdečné víře místa dávati, než sluší s nimi jako s mrchou na rozhraní aneb do hrobu, totiž do Němec aneb do klášteruov, aby naší opět české země jako moře mrcha k válkám nezbouřili a k zatrcení. Ale abychom, v živých vonných přikázaních a v svátostech živi souc, zde časně týmiž k životu věčnému mocně vzkříšeni byli. Amen.
Benešovi, bratru vilémovskému, vejklad na stav tkadlcovský
Vilémovskému nábožnému bratru Benešovi Dorota Kostková a Elška Kovářovská pozdravení vzkazujem i zámutek svuoj, jehož sme došly z noviny ženění tvého a najvíc z hluku a z ryku lidského, jenž na návěští vinu dává, kteréž sma tobě k řemeslu tvému, oumyslu oblíbenému, doradile. Neb vesměs rozprávějí, poněvadž ne prvé než v řemesle se ženiti chceš, žeť jest najvětší příčina toho a puovod řemeslo, k němuž sme my doradily mnějíc, že by pracné řemeslo ne podnět,
