limouny, voškeruše, nyšpule, srstky, mandly, hrozny, fíky, hrozenky, kapary toho času dobré, chválí se. Sladké věci neslúžie, v mor věci kyselé a ne samým toliko octem zakyselovati, ale někdy agrestem, limouny, švestkami vařenými, višněmi, jablky kyselými vonnými, štěvíkem, dřínkami. Hořčice, řeřichy, chřenu, ředkve, česenku, vošlachu letnieho času zanechaj. Ale tuto šalši sobě ku pečitému dělaj: vezmi štěvík, žlútek vaječný tvrdý, rozetři dobře, vínem rozpusť, skořice a zázvoru přilož a tak požívaj. Ráno vařených věcí a na večeři pečených viece požívati puojčuje se. Neb tak zažitie lepší bývá. Hub, zelé, jáhel nech. Mrkve, řiepy, hrachu skrovně požívaj. Slanin nech, též plecí, hýžděk, koblas suchých i všech udlých věcí.

Pitie jakého požívati

Vína starého silného, zápalčivého nech, neb velmi vysušuje a vnitř zvláště játra zapaluje. Lehkého, čistého, bielého, vonného napíjej se. Mladým lidem s vodú dávati nenie škodné. Vína kalného, zvláště opravovaného, porušeného, vláčkovitého, barvy lúhové [s]text doplněný editorem šmakem smrdutým, zapáchajícieho [z]text doplněný editorem nečistých suduov nepí. Pivo bielé, vykysalé, dobře uvařené, z sladu dobrého a čistého, zrna nemuškovatého ani zapařilého, v němž by červie se nezrodili, z vody světlé, tekuté, dobrými drvy uvařené, usmaženého chmele, časem nakvašené, do beček nesmrdutých lité i pilně k tomu vyhlédané, aby pod se nekysalo, časem dolévané, a tak namiesto vyčiščené, píti. Též ječné, vyleželé, neporušené ani zuoctilé dobré jest píti. Kalného, kvasničného, mladého, neuvařeného, [z]text doplněný editorem smrdutých beček, přieliš chmelného, k octu navinulého a pod kterýmž mnoho v konvi kvasnic padá, nepí. Vezmi domu bečku piva, a když by vykysalo, namiesto, protluka nětco bobkuov, v šátku s čistým kaménkem zavázati a doprostřed piva na niti spustiti a tak točiti a píti, též s hřebíčkami muožeš protluka udělati. A miesto, kdež pivo stojí, ať jest čisté, suché, ani mokré, ani smrduté.