odtaženie krve zlé od srdce tím pouštěním bylo. Pod pravú paží vyskočilo-li by anebo ne vděk hnětlo by, tehdy z pravé ruky. V rozkrociech ukázalo-li by se, z safeny, totiž z panenských, pouštěti pod kútkami vnitř noh. A lépe jest, mně se zdá, z střmenních žil pouštěti nežli z safen, neb znamenitější sú i větčí a blíže těla. Pod uchem vysedlo-li by, tehdy z hlavních žil púštěti bez meškánie. Jedovaté neštovice anebo pryskýřové vyprýštili-li by se a nemocný čerstvý a při síle byl-li by, ihned pouštěti z mediány anebo z basiliky, zvláště byla-li by voda počervenalá, hrubá a kalná, bez sinalosti bielé. V tom rozšafnosti užívati jest potřebné, že pouštěnie prospívá, což by bez prodlévanie najrychlejí mohl. První čas minul-li by, jako 24 hodin, již pouštěnie nechati, neb již porušenie rozešlo se tak, že při takové potřebě viece počištěnie nežli pouštěnie prospívá a ne tak zemdlí to nemocného jako takovéž pouštěnie. Také chrkal-li by kto velmi krví, pouštěnie z basiliky ruky pravé užitečné jest. Vomdlenie kto strachoval-li by se, sniesti topeničku bielého chleba u víně svrchu vypsaném vomočenú. A pouštěti, spodepra se na nětco ku polehčení svému.

Po krve pouštění kterak by se měl posilňovati

A že tato nemoc pro tajný nezpuosob jedovatý mimo jiné nemoci srdce zemdlévá i duchy životnie vypleňuje, protož musí pokrm dáván býti snadnějšího zažitie a hojnější krev i sílu dávající proti zlému kazu jedovatému. Ihned po púštění krve pokrmem posíliti, zufeň z žlútku vajce nového udělaný s vínem, k němužto přiliti truochu vody ruožové, šafránem, skořicí a květem vokořeniti a cukrem osladiti, dáti jiesti. Anebo vajce upéci tak, aby žlútek měkký byl, s šafránem a s květem sniesti. A vína se na to dobrého napiti. Byl-li by v horkosti veliké, píti tysanu, v niež by zlaté pléšky rozpálené prvé uhašoval. Nenie neužitečné, což se od některých chválí, v té nemoci vařiti kapún nebo slepici, buďto bažant nový, řeřábek anebo