tak, jakožto řiedko sama vlhkost jedna od takovéhož povětřie nakaženého při srdci nalézá se, ale vždy smiešena se krví anebo s jinými vlhkostmi, se krví byla-li by, tehdy pouštěnie mnoho muož, nenie-li se krví v žilách, tehdy ne pouštěnie, ale počištěnie těch vlhkostí viece prospívá.

K nakažení mornímu tyto čtyry věci zbiehají se

Najprvé povětří smiešené s porušeninami parnostmi vyšlých z země aneb z vod pokažených. Také z náchylností těl nebeských, podlé jich spolu sjitie v domu života. Někdy i zatměnie, z nichžto dolejší živlové k nakažení přicházejí. A mor veliký na lidi přivodie. Druhé plnost krve nečisté anebo nepřirozených vlhkosti v srdečných žilách shromážděnie, hotovost majících nakaženie zlého povětřie přijieti. Třetie, takového mornieho povětří srdce dotčenie. Čtvrté, trvalivé jeho za některú chvíli srdce přidrženie. Příčiny tyto když se nalézají, škodlivé nakaženie mornie jednají.

Která těla náchylná sú k morniemu nakažení

Těla nečisté krve, zbytečných vlhkostí plná, v práznosti, v obžerství a v ustavičném smilství postavena sú najpříhodnější k nakažení, jináče by pak i moru nebylo, s takovú plností i nezřiezeným chováním k mnohým nemocem, zvláště k dlúhým zimnicem sou náchylná. Také těla horkého složenie, jakožto krevná, pěnohorká, otevřených průduchóv sú brzčejšího nakaženie nežli studená a průduchóv řiedkých, dýchanie nečastého. Též mladého věku z dětinstvie vyšlí, jichžto těla snadně morním povětřím a jednak viece jiných lidí porušují se. Ale těla dobré krve, čistých vlhkostí v miernosti a v příhodné zprávě chovaná nepřijímají porušeného povětřie jedovatosti, ale jemu snažně odpierají. Též životní duchové silně i mocně srdce obhajují, jakožto horkost slunečná parnosti zemské i mlhy husté rozptyluje a od sebe zahánie a povětřie čistí. A protož to za zvláštnie