milovali. Tenť každý bude moci vykřiknúti s Abakukem prorokem řka: Jižť já se radovati budu a těšiti v Bohu Ježíši mém! V. 9. Ó, jaká tu bude radost a božské milosti plnost těm, ktož sú jej milovali a věrně jemu slúžili, a na věky oslavovati viděnie Pána svého a blesk obličeje jeho. Druhé má chválu královstvie nebeské pro hojnost všeho dobrého. Jakož o tom svatý Augustýn die: Co jest Buoh připravil milujícím se, toho naděje nemuož dosáhnúti ani láska obsáhnúti, převyšujeť všeliké žádosti člověčie. Muožť jie člověk nabýti, ale nemuožťse o tom domysliti. A svatý Bernart die: Odplata svatých tak jest veliká, že nemuož změřena býti. Tak jest mnohá, že nemuož zečtena býti. Tak hojná, že se nemuož skonati. Tak drahá, že smyslem nemuož postižena býti jejie drahost. O kteréž hojnosti a bohatství královstvie nebeského píše se v knihách Deutronomu, kdež die: Pán Buoh tvój uvedeť tě do země živých vod a studnic. A na horách té země i na poli vypryskujíť se studénky zemi obilé a vinic, v niežto fíkové a jablka zrnatá rostú i olivie, zemní oleje a strdí, kdežto beze všeho nedostatku jiesti budeš chléb tvój. A všech věcí hojnost mieti budeš, a co by mělo zarmútiti, nic tam nenie. Jakož svatý Augustýn die: Věčné blahoslavenstvie záleží ve dvojie věci, totižto v zbavení všeho zlého a v nabytí a přítomnosti všeho dobrého. Nebo ptáš li se, co tam jest jináč, nemuož býti odpověděno,