všem. O té pak muce oddělení die svatý Jan Zlatoustý: Mnozí nemúdří chtěli by na tom přestati, aby toliko zbaveni byli. Ale já pravím mnohem těžšie muky býti od slávy nebeské. O takových svatý Petr die: Mučíť se ten, kterýž bývá odehnán od tváři Kristovy. Jestiť to jistě těžšie všech jiných muk. A toť jest ta věc sama, kteráž převyšuje všecko peklo a muka, věc hrozná, však by tisíc pekel bylo, nic proto nenie tak hrozného a tvrdého jako zahnánu býti od té slávy nebeské a v nenávisti býti pánu Kristu. Nebo die svatý Augustýn: Zatracenci chtěli by radějie všecky muky trpěti nežli viděti tvář hněvivého Súdci. Jakož Johel prorok die: Od tváři Páně třásla se jest země, hýbala se nebesa, hvězdy nedaly světla svého, od tváři jeho třiesti se budú národové. Zajisté, Pane, tehdáž hřiešníci zemdlejí a zhynú od tváři tvé. A to pro bolest velikú, když uzřie ji odvrácenú a velmi k nim rozhněvanú, když jim dieš onu řeč Jeremiáše: Chřbet, a ne tvář, okážiť jim v den zahynutí jich. Ó, kterak to těžké a hrozné bude oddělenie každého hřiešníka od tváři Pána hněvivého a hrozně řkúcieho: Zajisté pravím vám, že neznám vás. O tom sú psáni tito veršíky: Přátel jest smutné rozdělenie, však žádného přirovnánie nenie, když o ty duše i také tělo od Boho odděleno býti by mělo. Protož, najmilejší, slyšiec tyto všecky věci, prociťte a pozdvihněte