[59v]číslo strany rukopisutepeš aj již třetie? Nu22,29 Odpověděl jest Balám: Neb si zaslúžila a mě zklamala. Ó bych měl meč, abych tě zabil! Nu22,30 Řekla jest oslice: Však hovado tvé jsem, na němžto vždys sedati obykl až do dnešnieho dne. Pověz, co podobného kdy učinila sem tobě? Tehdy on vece: Nikdý. Nu22,31 Ihned otevřel jest Pán oči Balámově i viděl jest anděla stojiece na cestě, nahý meč v ruce držiec a poklonil se jest jemu nicí na zemi. Nu22,32 Jemuž anděl vece: Proč třetie tepeš oslici tvú? Já sem přišel, abych se protivil tobě, neb převrácená jest cesta tvá a mně protivná. Nu22,33 A byť se byla oslice neuchýlila s cesty, dadúc miesto protivíciemu, byl bych tě zabil a ona živa byla. Nu22,34 I řekl jest Balám: Shřešil sem nevěda, by ty stál proti mně, a nynie nelíbí li se tobě, abych šel, navrátím se. Nu22,35 Vece anděl: Jdi s těmito a varuj se, aby jiného, než přikáži tobě, nemluvil. Tehdy šel jest s kniežaty. Nu22,36 To když uslyše Balak, vyšel jest v potkánie jeho v městě moabitském, ješto jest položeno v posledních krajinách Arnon, Nu22,37 i řekl jest k Balámovi: Poslal sem posly, aby povolali tebe. Pročs ihned nepřišel ke mně? Zdali že mzdy příští tvému zaplatiti nemohu? Nu22,38 Jemužto on odpovědě: Aj teď sem. Zdali mluviti jiného budu moci, než což bóh položí v ústech mých? Nu22,39 Tehdy brali sú se spolu a přišli sú do města, kteréž v posledních královstvie jeho krajinách bieše. Nu22,40 A když zbi Balak voly a ovce, poslal jest k Balámovi i kniežatóm, ješto s ním biechu, dary. Nu22,41 A když by jitro, vedl jest jeho na výsost i opatřil jest poslední stranu lidu.
XXIII
Nu23,1 I řekl jest Balám k Balakovi: Udělaj mi tuto sedm oltářóv a připrav tolikéž telcóv i téhož čísla skopcóv. Nu23,2 A když učini vedlé řeči Balámovy, vložili sú spolu telce a skopce na oltář. Nu23,3 I řekl jest Balám k Balakovi: Postój maličko podlé zápalné oběti tvé, dokavádž pójdu, zdali by snad potkal se se mnú Pán, a cožkoli přikázal by, mluviti budu tobě. Nu23,4 A když otjíde rychle, utka jej bóh. I mluvil jest k němu Balám: Sedm, vece, oltářóv zvedl sem a vložil sem telce a skopce svrchu. Nu23,5 Tehdy Pán položil jest slovo v ústa jeho a vece: Navrať se k Balakovi a tyto věci mluv. Nu23,6 A vrátiv se naleze stojiece Balaka podlé zápalné oběti své i všecka kniežata moabitská. Nu23,7 A přijem příslovie své, řekl jest: Z Aran přivedl mě jest Balak, král moabitský, s hór východu slunečného. Poď, vece, a zlořeč Jákoba, pospěš a poklni Izrahele. Nu23,8 Kterak zlořečiti budu, komuž by nezlořečil bóh? Kterým rozumem poklnu, kohož bóh nepoklíná? Nu23,9 Z svrchních skal uzřím jeho a z pahorkóv znamenati budu jeho. Lid sám přebývati bude a mezi pohany nebudu vážen. Nu23,10 Kto by zčísti mohl prach Jákobóv a poznati číslo rodu izrahelského? Umři duše má smrtí spravedlivých a buďte poslednie věci mé jím podobné! Nu23,11 I řekl jest Balak k Balámovi: Co jest to, ješto činíš? Aby zlořečil nepřátelóm mým, povolal sem tebe. A ty zpět dobrořečíš jím. Nu23,12 Jemuž on otpovědě: Zdali jiné mohu mluviti, než což by přikázal Pán? Nu23,13 Tehdy řekl jest Balak: Poď se mnú na jiné miesto, odkudž stranu Izrahele viděl by a všeho viděti nemohl by, a odtud zlořeč jemu. Nu23,14 A když vede jej na miesto vysoké na vrch hóry Fazga, udělal jest Balám sedm oltářóv a vzloživ svrchu telce a skopce, Nu23,15 řekl jest k Balakovi: Stój tuto podlé oběti zápalné tvé, ažť já pójdu v potkánie. Nu23,16 Jehožto když Pán potka a položi slovo v ústa jeho, vece: Vrať se k Balakovi a toto mluv jemu: Nu23,17 Vrátiv se naleze jeho stojiece podlé zápalné oběti své a kniežata moabitská s ním. K němužto Balak: Co, vece, mluvil jest Pán? Nu23,18 Tehdy on přijem příslovie své, vece: Stój, Balaku, a slyš, poslúchaj synu Zeforóv. Nu23,19 Nenie bóh jako člověk, aby lhal, ani jako syn člověčí, aby se měnil. Protož li řekl[73]napsáno dvakrát jest a neučiní li? Mluvil li jest a nenaplní? Nu23,20 Ku požehnání přiveden sem, požehnánie zabrániti nemohu. Nu23,21 Nenie modly v Jákobovi ani se vidí podobizna v Izraheli. Pán bóh jeho s ním jest a zvuk vítězstvie králového v něm jest. Nu23,22 Bóh vyvedl jej z Éjipta, jehož síla připodobněna jest k jednorožci. Nu23,23 Nenie čáróv v Jákobovi ani kúzlenie v Izraheli. Časy svými povědieno bude Jákobovi a Izrahelovi, co by učinil bóh. Nu23,24 Aj lid jako lvice povstane a jako lev zdvihne se. Neuleže, dokudž by nesehltil kořisti a zbitých krve nepil. Nu23,25 I řekl jest Balak k Balámovi: Ani zlořeč ani žehnaj. Nu23,26 A on vece: Však sem řekl tobě, že cožkoli mně bóh rozkáže, to učiním? Nu23,27 I vece Balak k němu: Poď a povedu tě na jiné miesto, zdali by snad slíbilo se bohu, aby odtud zlořečil jím. Nu23,28 A když vede jej na vrch