[54v]číslo strany rukopisuať by byly vám na rozpomínanie boha vašeho. Já pán bóh váš. Nu10,11 Léta druhého měsiece druhého XXtý deň měsiece zdvihl se jest oblak s stánku zaslíbenie Nu10,12 i šli sú synové izrahelští po zástupiech svých s púště Sinai i odpočinul jest oblak na púšti Faran. Nu10,13 A hnuli sú první stany podlé přikázanie Páně v ruce Mojžiešově Nu10,14 synové Judovi po zástupiech svých, jíchžto knieže byl jest Naason, syn Aminadabóv. Nu10,15 V pokolení synóv Izachar byl jest knieže Natanael, syn Suar. Nu10,16 V pokolení Zabulonově byl jest knieže Eliab, syn Helonóv. Nu10,17 I složen jest stánek, kterýž nesúce vyšli sú synové Gersonovi a Merari. Nu10,18 Šli sú i synové Rubenovi po zástupiech a řádu svém, jíchžto knieže bieše Helisur, syn Sedeur. Nu10,19 A v pokolení synóv Simeonových knieže byl jest Salamihel, syn Surisaddai. Nu10,20 Potom v pokolení Gád bieše knieže Eliasaf, syn Duelóv. Nu10,21 I šli sú i Kaatští nesúce svatyni. Tak dlúho stánek nosieše se, doňadž by nepřišli k miestu zdviženie. Nu10,22 Hnuli sú stany i synové Efraimovi po zástupiech svých, v jichžto zástupu knieže bieše Heliasama, syn Ammiud. Nu10,23 Pak v pokolení Manasse knieže byl jest Gamaliel, syn Fadasuróv. Nu10,24 A v pokolení Benjamin vódce Habidan, syn Gedeonóv. Nu10,25 Najposlednější stanóv všech šli sú synové Dan po zástupiech svých, v jichžto zástupu knieže byl jest Ahiezer, syn Amisaddai. Nu10,26 A v pokolení synóv Asser bieše knieže Fezihel, syn Ochramóv. Nu10,27 A v pokolení synóv Neptalim knieže Haira, syn Henanóv. Nu10,28 Títoť jsú stanové a jitie synóv izrahelských po zástupiech svých, kdyžto vycháziechu. Nu10,29 I řekl jest Mojžieš Oliab, synu Raguelovu madianitskému, přieteli svému: Jdeme k miestu, kteréž hospodin má nám dáti. Poď s námi, ať bychme dobře učinili tobě, neb hospodin dobré věci slíbil jest Izrahelovi. Nu10,30 Jemužto on odpovědě: Nepójduť s tebú, ale vrátím se do země mé, v kteréž sem se urodil. Nu10,31 A on vece: Neroď nás opúštěti, neb ty znáš, na kterých miestech po púšti stany postaviti měli bychme, a budeš vódce náš. Nu10,32 A když s námi pójdeš, cožkoli najlepšieho bude ze zboží, kteréž má nám dáti hospodin, dáme tobě. Nu10,33 Tehdy šli s hóry Páně cestú tří dnóv a archa zaslíbenie Páně předcházieše je za tři dni opatrujíc stanóm miesto. Nu10,34 Oblak také Páně nad ními bieše přes deň, když sú šli. Nu10,35 A když zdvižena byla archa, řiekáše Mojžieš: Vstaň, hospodine, a rozptýleni buďte nepřietelé tvoji a utiekajte, kteříž sú nenáviděli tebe, od tváři tvé. Nu10,36 A když složena byla, pravieše: Navrať se, Pane, ku množství zástupu izrahelského.
XI.
Nu11,1 Mezitiem vzniklo jest reptánie lidu jako želejíc pro úsilé proti hospodinu. To když uslyše, rozhněval se jest a zapáliv se na ně oheň Páně, sehltil jest poslední stranu stanóv. Nu11,2 A když zvola lid k Mojžiešovi, modlil se jest Mojžieš hospodinu a požřien jest oheň. Nu11,3 I nazva jméno miesta toho Zapálenie, protože zapálen byl proti ním oheň Páně, Nu11,4 lid zajisté smiešený, jenž vstúpil bieše s ními, páléše se žádostí masa, sedě a pláče, spojiv k sobě spolu syny izrahelské a vece: Kto nám dá k jedení maso? Nu11,5 Zpomínáme na ryby, které sme jedli v Éjiptě darmo. Na pamět přicházejí nám dýně a melúnové i pór i cibule i česnek. Nu11,6 Duše náše uvadla jest, nic jiného nevidíta oči náši jedno mannu. Nu11,7 A bieše manna jako siemě koriandrové, barvy bdelové {ješto jest bielé}marginální přípisek soudobou rukou. Nu11,8 I obcházieše lid a sbieraje to zlomováše žrnovem nebo třieše v moždieři, zvařéc v hrnci a činiec z něho koláčky, vóně jako chleba olejovaného. Nu11,9 A když sstúpila jest v noci na stany rosa, sstupováše spolu i manna. Nu11,10 Tehdy uslyšal jest Mojžieš plačící lid po čeledech všech ve dveřech stanu svého. I rozhněvala se jest prchlivost Páně velmě, ale i Mojžiešovi nesnesitedlná věc věděla se jest Nu11,11 i vece ku Pánu: Proč si snuzil sluhu tvého? Proč nenalézám milosti před tebú a proč si vzložil břiemě všeho lidu na mě? Nu11,12 Zdali sem já počal všecko toto množstvie nebo urodil sem je, aby mi řekl: Nes je v lónu tvém, jakož obykla jest chovačka nositi mláďátko, a dones do země, za nížto si přisáhl otcóm jích? Nu11,13 Odkavád mi maso, abych dal tak velikému množství? Pláčí proti mně řkúce: Daj nám maso, ať jieme! Nu11,14 Nemohuť sám snésti všeho tohoto lidu, neb těžek mi jest. Nu11,15 Pakliť se tobě jinak vidí, prosím, aby mě zabil a naleznu milost před očima tvýma, abych tak velikým zlým nebyl snuzen. Nu11,16 I řekl jest Pán k Mojžiešovi: Sbeř mi LXXt mužóv z starších izrahelských, kteréž ty znáš, ješto by starší lida byli a zprávce. A přivedeš je ke dveřóm stánku zaslíbenie a kážeš jím tu státi s tebú, Nu11,17 ať sstúpím a mluviti budu tobě a otejmu z duchu
