množ[56r]číslo strany rukopisustvie jako jednoho člověka a řekli by: Nu14,16 Nemohl jest uvésti lidu do země, za níž[do]za níž] aniż jest byl přisáhl, proto zbil jest je na púšti. Nu14,17 Protož zvelebena buď síla Páně, jakož si přisáhl řka: Nu14,18 Hospodin trpělivý a mnohého milosrdenstvie, otjímaje nepravost a hřiechy a nižádného nevinného neopúštěje, jenž navštěvuješ hřiechy otcovské na syny do třetieho i čtvrtého pokolenie, Nu14,19 odpusť, prosím, hřiech lidu tvého tohoto podlé velikosti milosrdenstvie tvého, jakož si milostiv byl vycházejícím z Éjipta až k tomuto miestu. Nu14,20 I řekl jest hospodin: Odpustil sem podlé slova tvého, Nu14,21 živť sem já a naplněna bude slávy Páně všecka země[dp]země] zemi. Nu14,22 Avšak všickni lidé, kteříž sú viděli velebnost mú a znamenie, které sem činil v Éjiptě i na púšti, a pokúšeli sú mne již po desetkrát aniž sú poslúchali hlasu mého, Nu14,23 neuzřie země, za kterúž sem přisáhl otcóm jích, ani kto z těch, jenž jest utrhal mně, uzří jí. Nu14,24 Sluhu mého Kalefa, jenž pln jsa duchu jiného následoval jest mne, uvedu do země té, kterúž jest obšel, i siemě jeho vlásti bude jí. Nu14,25 Že Amalechitský a Kananejský přebývají na údolech, zajtra hněte stany a vraťte se na púšť po cestě moře Rudného. Nu14,26 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi a Áronovi řka: Nu14,27 Dokad množstvie toto najhoršie proti mně repce? Žaloby synóv izrahelských slyšal sem, Nu14,28 protož pověz jím: Živ sem já, die Pán. Jakož ste mluvili, a já slyším, tak učiním vám. Nu14,29 Na púšti této lehnú mrchy váše. Všickni, kteříž zečteni jste ot XXti let a nad to a reptali ste proti mně, Nu14,30 nevejdete do země, nad kterúžto zdvihl sem ruku mú, abych vám přebývati kázal, kromě Kalefa, syna Jefonova, a Jozue, syna Nunova. Nu14,31 Ale dietky váše, o nichž ste řekli, že by v lúpež nepřátelóm byly, uvedu, aby viděly zemi, kteráž se vám nelíbila, Nu14,32 ale váše mrchy lehú na púšti. Nu14,33 Synové váši budú túlající na púšti let XLti a ponesú smilstvie váše, dokavádž nezhynú mrchy otcóv na púšti Nu14,34 podlé čísla XLti dnóv, jímižto[dq]jímižto] gímżto ste spatřovali[68]přepsáno ze „zpatṙowali“ zemi. Rok za deň počten bude a za XLti let vezmete nepravosti váše a zviete pomstu mú, Nu14,35 neb jakož sem mluvil, tak učiním všemu množství tomuto najhoršiemu, ješto jest povstalo proti mně. Na púšti této zhyne a zemře. Nu14,36 Protož všickni mužie, kteréž bieše poslal Mojžieš k ópatření země a kteříž vrátivše se učinili sú, aby reptalo proti němu všecko množstvie, utrhajíce zemi, by byla zlá, Nu14,37 zemřeli sú a zbiti před obličejem Páně, Nu14,38 ale Jozue, syn Nunóv, a Kalef, syn Jefonóv, živi sú byli ze všech, kteříž sú byli šli k óhledaní země. Nu14,39 I mluvil jest Mojžieš všecka slova tato ke všem synóm izrahelským i plakal jest lid přieliš. Nu14,40 A aj prvnieho jitra vstavše vstúpili sú na vrch hóry i řekli sú: Hotovi sme vstúpiti k miestu, o němž hospodin mluvil jest, neb sme shřešili. Nu14,41 Jímžto Mojžieš vece: Proč přestupujete slovo Páně, ješto vám nepójde k štěstí? Nu14,42 Neroďte vstupovati, nebť nenie hospodin s vámi, abyšte nepadli před nepřátely vašími. Nu14,43 Amalechitští a Kanaanští jdú před vámi, jíchžto mečem padnete, protože ste nechtěli přivoliti hospodinu, aniž bude hospodin s vámi. Nu14,44 A oní zatemněni jsúce vstúpili sú na vrch hóry, ale archa svědectvie Páně i Mojžieš neodešli sú z stanóv. Nu14,45 I sstúpil jest Amalechites a Kananejský, kteříž bydléchu na hóře, a tepa je i sekaje stíhal jest až do Horma.
XV
Nu15,1 I mluvil jest Pán k Mojžiešovi řka: Nu15,2 Mluv k synóm izrahelským a dieš k ním: Když vejdete do země přiebytka vašeho, kterúž já vám dám, Nu15,3 a činiti budete obět hospodinu v zápalnú obět nebo obět pokojnú, sliby plniece nebo dobrovolně obětujíce dary nebo v slavnostech vaších zapalujíce vóni sladkosti hospodinu z volóv nebo z óvec, Nu15,4 obětovati bude, ktožkoli obětoval by obět, obět běli desátú čést efi skropenú olejem, ješto mieru bude mieti čtvrtú čést hin, Nu15,5 a víno k mokrým obětem vlévaní též miery dá v zápalné oběti nebo u vítězné oběti. Po beráncích každých Nu15,6 a skopcích[dr]skopcích] ſkopcowa bude obět běli dvú desetin, ješto pokropena bude olejem třetie čésti hin Nu15,7 a víno k mokré oběti třetie čésti též miery obětovati bude u vóni sladkosti hospodinu. Nu15,8 Ale když z volóv učiníš zápalnú obět nebo obět, aby naplnil slib, nebo pokojné oběti, Nu15,9 dáš po každých volech běli tři desetiny pokropené olejem, ješto by měla polovici miery hin, Nu15,10 a víno k óbětem mokrým vlévaní též miery v óbět přechutné vóně hospodinu. Nu15,11 Tak učiníte Nu15,12 po všech volech i skopcích i beráncích i kozlech. Nu15,13 Tak tu rodilí jako příchozí Nu15,14 týmž řádem obětovati budú oběti. Nu15,15 Jedno přikázanie bude i súd tak vám jako příchozím zemským. Nu15,16 Mluvil jest hospodin
