opatrova[54]číslo strany rukopisuti (podpírati) bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. A ač kříž trpký, velmi dlouhý se býti zdá, však brzy a rychle míjí, jakož Pán Kristus u svatého Jana v 16. kapit. praví: Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její, ale když porodí děťátko, již nepamatuje na soužení pro radost, proto, že se narodil člověk na svět. A sv. Pavel v 1. listu k Korin. v 10. kap.: Věrnýť jest Pán Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaší možnost, ale spůsobíť s pokušením také i vysvobození, abyšte mohly snésti. A ač ne všecky rodičky hlasem křičí, ale z vnitřnosti srdce lkají, vzdychají, upějí, však to upění jejich v uších božích jest jako křik největší, neboť on má sluch bystrý, onť i uši stvořil, a kterak by volající slyšeti neměl? Slyšel Mojžíše, slyšel Annu Helkánovu, ješto jen usty hýbali, hlasu žadného nevypouštěli, slyšel a jejich lkání za křik největší u sebe měl. On dostatečně zná srdce našeho svírání. [55]číslo strany rukopisuOn spytuje srdce i ledví (Jerem. 20). A ač pobožní manželé, kteří manželky své věrně milují, v těch jejich nebezpečenstvích na mysli své se trápí a fresují, o zdraví jejich pečují, však Bůh, kterýž srdce všech zná, Pán Kristus, kterýž ve všem pokušen jest, nejbedlivěji na jejich uzkosti patří a o ně pečuje, jejich bídy, upění, soužení zná, a netoliko dostatečně zná, ale je i počítá, jich čitedlnost má a nad nimi milosrdenstvím otcovským hnut byvá, neboť nemá srdce nelitostivé, ale právě otcovské, anobrž více než mateřské. (Izajáš 49). A kterak by jen ten nejvyšší o těhotné a šestinedělky pečliv býti neměl, poněvadž i práva v zákoně pro dobré jejich vydati ráčil? (3. Moj. 12. v 4. 5., 2. Mojžíš 21. v 22).

Těšte se, ó, ženy počestné, jistou přítomnosti boží, říkajíce s Davidem z žalmu 73: Podlé rady své veď mne, Bože, a potom v slávu[ci]slávu] ſlawu přijmeš mne. Ač tělo i srdce mé hyne, však skála srdce mého a díl můj Bůh jest na věky. Ří[56]číslo strany rukopisukejte