boží, mají i po porodu počestné ženy zdraví svého šetřiti, řádného a od Boha propůjčeného odpočinutí požívati a bez potřeby nuzné mimo čas nevycházeti. Samo zkušení to ukazuje, že ženy jakožto pohlaví mdlejší po porodu sotva v pěti neb šesti nedělích přirozenou svou moc a sílu zase nabyti mohou. Jsou sic některé silnější a živější, které ve dvanácti neb čtrnácti dnech zase k prvnější síle a zdraví přicházejí a vycházejí, kam chtějí, aneb raději z lakomství to činí pro zisk, pro opatření svého hospodářství a potom z dopuštění božího v nemoc upadají, čehož za mnoho neděl aneb třebas v celém životě svém, zle zažívati musejí. Majíť tedy ženy dobrovolně a rády čas ten od Boha ustanovený, od přirození propůjčený a ukázaný, i od církve přijatý zachovati, an Panna Maria sama dobrovolně to učinila a zákon o očisťování šestinedělek z Moj. 12 zapsaný, zachovala, ješto zákon ten ani ji, ani syna jejího nezavazoval. Nebo svatý Bernhart praví, že tu nic při početí, nic při porodu nečistého, nic neslušného nebylo, nic, což by očišťování potřebovalo, poněvadž to dítě studnice vší čistoty jest a očištění všech hříchův činí, avšak panna ta svatá své svobody užiti nechtěla, ale poněvadž v politii židovské živa byla, zákon ten z lásky zachovala, aby žádného nepohoršila, poněvadž to její nebeské početí ještě jiným známé nebylo.

Že pak z zákona toho očišťování satan bezbožná domnění do církve Kristové vsil, totiž, že šestinedělky tehdáž nejsou církve oudové, nýbrž že sou v moci satanové, a z té příčiny také rozličné pověry do církve uvedl, totíž: vodou svěcenou kropení, hromnic rozsvěcování, svěceným kořením kouření, křížů na stěnách, na dveřích psání, aby (prý) satan k šestinedělkám přístupu neměl. Mají křesťanské rodičky znáti, že ty všecky věci sou velice vzdálené od křesťanského náboženství čistoty, od Pána Krista odvracejí