Činí to Bůh i pro napomenutí jiných všech lidí, aby těhotných žen šanovali, lehce jich nevážili, pro věc někdy špatnou s nimi se neškorpili, příkoří nečinili, ale raději lítost nad nimi měli, jim modlitbami pomocni byli. An hovádek nerozumných pro jejich plod šetříme, aby plod ten jejich na svět lidem k užitku přijíti mohl, mnohem víc žen těhotných, které drahé boží stvoření a obraz boží v životě svém nosí. Milosti hoden není, kterýž tu milosti nečiní.

VI. Pády takové a porody nešťastné a žalostivé Bůh dopouští, abychom se nimi všickni napomínali, že život náš a všech oudův naších zdraví jest pouhý dar boží, nebo kdyby Bůh svou radou, pomocí, svou zvláštní dobrotivostí nám přítomen nebyl, snadničko s jedním každým tak by se státi mohlo, aby při porodu aneb matka, neb děťátko, aneb to obé zahynulo. Dobře Sirach v kap. 50 nás napomíná, abychom Bohu díky činili, kterýž nás hned z života matky v živobytí choval a všemi dobrými věcmi dařil.

V. Co mají rodičky křesťanské činiti, aby před smrtí a nešťastnými pády a příhodami při porodu i dále po porodu mohly zachovány býti?

Ženy, kterým se hodina jejich blíží, pilně se k tomu probuzovati mají, aby ani sobě, ani plodu neškodily a neublížily, aby aneb sobě, aneb nemluvňátku svou vinnou, nebezpečenstvím neb smrti příčinou nebyly, aby se o ních, jako o faraonovi a Herodesovi, to říci nemohlo, že jsou mordéřky dítek. Neboť i k nim přináleží to, což Jeremiáš v kap. 18. praví: Zlořečený, kterýž dílo boží činí lstně. Mají se tedy, těžký život majíce, pilně všech věcí vystříhati, které by jim buď potracení, neb ňáké nebezpečenství, buď nemoc, neb smrt přinésti mohly. Mají těch věcí, které by jim jiné počestné matrony za radu dávaly, pilně ostříhati. Mají pobožně a křesťansky živí býti, Pána Boha vždycky před obličejem svým míti,