Mt26,57 A oni držiece Ježíše, vedli sú jeho k Kaifášovi, kniežeti kněžskému, kdež mistři a zákonníci sešli sú sě biechu. Mt26,58 Petr pak následováše jeho zdaleka až do sieni kniežete kněžského. A všed vnitř, sedieše s přisluhači, aby uzřel konec. Mt26,59 Kniežata pak kněžská a všecka rada hledáchu křivého svědečstvie proti Ježíšovi, aby jeho na smrt vydali, Mt26,60 a nenalezli sú, když mnozí křiví svědkové přistúpili biechu. Najposléze přišla sta dva křivá svědky Mt26,61 a řekla sta: „Tento řekl jest: Mohu zbořiti chrám boží a po třech dnech ustaviti jej.“ Mt26,62 A vstav knieže kněžské, vece jemu: „Nic neodpoviedáš k tomu, což tito proti tobě svědčie?“ Mt26,63 Ježíš pak mlčieše. A knieže kněžské vece jemu: „Zaklínám tě skrze boha živého, aby pověděl nám, jsi li ty Kristus, syn boží.“ Mt26,64 Vece jemu Ježíš: „Ty řekl jsi. Avšak pravím vám, potom uzříte syna člověka, sedícieho na pravici moci božie a přicházejícieho v oblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehda knieže kněžské roztrhl jest rúcha svá řka: „Rúhal sě jest! Co ještě potřebujeme svědkóv? Aj, nynie slyšeli ste rúhanie, Mt26,66 co vám vidí sě?“ A oni odpověděli řkúce: „Vinen jest smrti.“ Mt26,67 Tehda plvali sú na tvář jeho a zášijky jeho bili sú. Jiní pak políčky dávali sú v tvář jeho Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest, jenž jest tebe udeřil?“
Mt26,69 Petr pak sedieše vně v sieni, a přistúpila jest k němu jedna děvečka řkúci: „A ty s Ježíšem Nazaretským bieše.“ Mt26,70 A on zapřel jest přede všemi řka: „Neviem, co pravíš.“ Mt26,71 Vycházejícieho pak jeho ze dveří, uzřela jest jeho jiná dievka, i vece těm, kteříž biechu tu: „A tento bieše s Ježíšem Nazaretským.“ Mt26,72 A opět zapřel jest s přísahú, že neznal sem člověka. Mt26,73 A po malíčku přistúpili sú k němu, kteříž stojiechu, a řekli sú Petrovi: „Jistě i ty z těch jsi, nebo i řeč tvá zjevna tě činí.“ Mt26,74 Tehda počal jest svědčiti a přisáhati, že neznal sem člověka. A ihned kokot zazpieval jest. Mt26,75 A rozpomenul jest Petr slova Ježíšova, kteréž řekl bieše, že prvé nežli kokot zpievati bude, třikrát mne zapříš. A vyšed ven plakal jest hořce.
XXVII.
Mt27,1 Jitra pak učiněného, v radu vešli sú všickni kniežata kněžská a starší lidu proti Ježíšovi, aby jeho smrti vydali. Mt27,2 A svázaného přivedli sú a vydali sú Pontskému Pilátovi vladařovi.
Mt27,3 Tehda vida Judas, kterýž jeho zradil jest, že potupen byl by, pokáním veden jsa, přinesl třidceti střiebrných kniežatóm kněžským a starším lidu Mt27,4 řka jim: „Shřešil sem, zrazuje krev spravedlivú.“ A oni řekli sú: „Co k nám? Ty viz!“ Mt27,5 A povrh střiebrné v chrámě, odšel jest. A odšed osidlem sě oběsil jest. Mt27,6 Kniežata pak kněžská vzemše střiebrné, řekli sú: „Neslušie jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.“ Mt27,7 V radu pak všedše, kúpili sú z nich rolí hrnčieřovú na pohřeb pútníkóv. Mt27,8 Protož nazvána jest rolé ta Acheldemach, to jest Rolé krve, až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehda naplněno jest, což řečeno jest skrze Jeremiáše proroka řkúcieho: A vzali sú třidceti střiebrných, plátež najatého, kteréhož najali sú od synóv Izrahelových, Mt27,10 a dali sú je na rolí hrnčieřovú, jakožto ustavil jest mně pán.
Mt27,11 Ježíš pak stál jest před vladařem. I otázal jest jeho vladař řka: „Ty li jsi král židovský?“ Vece jemu Ježíš: „Ty dieš.“ Mt27,12 A když obžalován bieše od kniežat kněžských a starších lidu, nic neodpověděl jest. Mt27,13 Tehda vece jemu Pilát: „Neslyšíš, kterak mnohá proti tobě pravie svědečstvie?“ Mt27,14 A neodpověděl jest jemu k nižádnému slovu, tak že divil by se vladař náramně. Mt27,15 Přes den pak slavný přivykl bieše vladař pustiti lidu vězně jednoho, kteréhož chtěli by. Mt27,16 Jmějieše pak tehda vězně jednoho znamenitého, kterýž slovieše Barrabáš, kterýž pro vraždu vsazen bieše do žaláře. Mt27,17 Shromažděným
