vtýká ruku se mnú do mísy, tenť mě zradí. Mt26,24 Syn zajisté člověka jde, jakož psáno jest o něm. Běda pak člověku tomu, skrze kteréhož syn člověka zrazen bude. Dobré bylo by jemu, by narozen nebyl člověk ten.“ Mt26,25 Odpověděv pak Judas, kterýž zradil jest jeho, vece: „Zdali já sem, mistře?“ Vece jemu: „Ty řekl jsi.“
Mt26,26 Večeřejících pak jich, vzal jest Ježíš chléb a dobrořečil jest a lámal jest a dal jest učedlníkóm svým a řekl jest: „Vezměte a jezte, totoť jest tělo mé.“ Mt26,27 A vzem kalich, dieky činil jest a dal jest jim řka: „Píte z tohoto všickni, Mt26,28 nebo toto jest krev má nového svědečstvie, kteráž za mnohé vylita bude na odpuštěnie hřiechóv. Mt26,29 Pravím pak vám, nebudu píti potom z tohoto plodu révu až do dne onoho, když to píti budu s vámi nové v království otcě mého.“
Mt26,30 A piesen řekše, vyšli sú na horu Olivetskú. Mt26,31 Tehda vece jim Ježíš: „Všickni vy pohoršenie trpěti budete nade mnú v tuto noc. Neboť psáno jest: Bíti budu pastýře a rozptýleny budú ovce stáda. Mt26,32 Když pak vstanu, předejdu vás do Galilee.“ Mt26,33 Odpověděv pak Petr vece jemu: „A ač všickni pohoršili by sě na tobě, já nikda nebudu horšiti sě.“ Mt26,34 Vece jemu Ježíš: „Jistě pravím tobě, že v tuto noc, prvé nežli kokot zazpievá, třikrát mne zapříš.“ Mt26,35 Vece jemu Petr: „Také ač musil bych umřieti s tebú, nezapřím tebe.“ Též i všickni učedlníci řekli sú.
Mt26,36 Tehda přišel jest Ježíš s nimi do vsi, kteráž slove Gethsemany, a řekl jest učedlníkóm svým: „Sěďte tuto, doniž nepójdu tamto a modliti se budu.“ Mt26,37 A přijem Petra a dva syny Zebedeova, počal jest mútiti sě a truchel býti. Mt26,38 Tehda vece jim: „Smutna jest duše má až do smrti. Čekajte tuto a bděte se mnú.“ Mt26,39 A odšed maličko, padl jest na tvář svú, modle sě a řka: „Otče mój, ač mohutné jest, otejdi ote mne kalich tento. Ale však ne jakožto já chci, ale jakožto ty chceš.“ Mt26,40 A přišel jest k učedlníkóm svým a nalezl jest je spície. A řekl jest Petrovi: „Tak nemohl si jedné hodiny bdieti se mnú? Mt26,41 Bděte a modlte sě, abyšte nevešli u pokušenie. Duch zajisté hotov jest, ale tělo nemocné.“ Mt26,42 Opět druhé odšel jest a modlil sě jest, túž řeč řka: „Otče mój, ač nemóže tento kalich odjíti ode mne, jediné píti budu jej, buď vóle tvá.“ Mt26,43 A přišel jest opět a nalezl je spície, nebo biešta oči jich obtieženě. Mt26,44 A opustiv je, opět odšel jest a modlil se jest třetie, túž řeč řka. Mt26,45 Tehda přišel jest k učedlníkóm svým a řekl jest jim: „Spěte již a odpočiňte. Aj, přiblíží sě hodina, a již syn člověka zrazen bude v ruce hřiešníkóv. Mt26,46 Vstaňte, poďme! Aj, přiblížíť sě, kterýž mě zradí.“
Mt26,47 Ještě jeho mluvícieho, aj, Judas, jeden ze dvanádcti, přišel jest a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaný od kniežat kněžských a starších lidu. Mt26,48 Kterýž pak zradil jest jeho, dal jest jim znamenie řka: „Kteréhož kolivěk políbím, tenť jest, držtež jeho.“ Mt26,49 A ihned přistúpiv k Ježíšovi, vece: „Zdráv buď, mistře.“ A políbil jest jeho. Mt26,50 I vece jemu Ježíš: „Přieteli, k čemu přišel si?“ Tehda přistúpili sú a ruce uvrhli sú na Ježíše a drželi sú jeho. Mt26,51 A aj, jeden z těch, kteříž biechu s Ježíšem, ztieh ruku vyňal jest meč svój, a tepa sluhu kniežete kněžského, uťal jest ucho jeho. Mt26,52 Tehda vece jemu Ježíš: „Obrať meč tvój na miesto své, nebo všickni, kteříž vzali sú meč, mečem zahynú. Mt26,53 Zdali mníš, že nemohu prositi otce mého, a dá mně nynie viece nežli dvanádct tem anjelóm? Mt26,54 Kterakž pak naplnie sě písma, nebo tak musí státi sě?“ Mt26,55 V tu hodinu vece Ježíš zástupóm: „Jakožto k lotru vyšli ste s meči a s kyjmi polapiti mě. Na každý den sediech u vás uče v chrámě, a nedrželi ste mne. Mt26,56 Toto pak všecko stalo sě jest, aby naplnila se písma prorokóv.“ Tehda učedlníci všickni opustivše jeho utekli sú.
