tobě péče o ničemž, nebo nepatříš osoby člověka. Mt22,17 Protož pověz nám, co tobě vidí sě: Slušie li daň dávati ciesařovi, čili nic?“ Mt22,18 Poznav pak Ježíš zlosynstvo jich, vece: „Co mne pokúšiete, pokrytci? Mt22,19 Ukažte mi peniez dani.“ A oni podali sú jemu penieze. Mt22,20 I vece jim Ježíš: „Čí jest obraz tento a svrch pis?“ Mt22,21 Vecechu jemu: „Ciesařóv.“ Tehda vece jim: „Protož navraťte, což jest ciesařovo, ciesařovi, a což jest božie, bohu.“ Mt22,22 A uslyševše divili sú sě. A opustivše jeho, odešli sú.
Mt22,23 V tom dni přistúpili sú k němu saduceové, kteříž pravie nebyti vzkřiešenie, a otázali jsú jeho Mt22,24 řkúce: „Mistře, Mojžieš řekl jest: Ač kto umřel by nemaje syna, aby bratr jeho pojal ženu jeho a vzbudil by siemě bratru svému. Mt22,25 Bieše pak u nás bratróv sedm, a první ženu pojav, umřel jest, a nemaje sěmene, ostavil jest ženu svú bratru svému. Mt22,26 Též druhý i třetí až do sedmi. Mt22,27 Najposléze pak všech i žena umřela jest. Mt22,28 Protož u vzkřiešení čie bude z sedmi žena? Nebo všickni měli sú ji.“ Mt22,29 Odpověděv pak Ježíš, vece jim: „Blúdíte, neumějíce písem ani moci božie. Mt22,30 Nebo u vzkřiešení ani pojímati budú, ani pojímáni budú, ale jsú jakožto anjelové boží v nebi. Mt22,31 O vzkřiešení pak mrtvých nečtli ste, že řečeno jest od pána řkúcieho vám: Mt22,32 Já sem buoh Abrahamóv a buoh Izákóv a buoh Jákobóv? Nenie buoh mrtvých, ale živých.“ Mt22,33 A uslyševše zástupové, diviechu sě v učení jeho.
Mt22,34 Zákonníci pak uslyševše, že mlčenie vložil bieše saducejským, sešli sú sě v jedno. Mt22,35 A otázal jest jeho jeden z nich, zákona učitel, pokúšeje jeho: Mt22,36 „Mistře, které jest přikázanie veliké v zákoně?“ Mt22,37 Vece jemu Ježíš: „Milovati budeš pána boha tvého z celého srdce tvého a z celé duše tvé a v celé mysli tvé. Mt22,38 Toť jest prvnie a najvětšie přikázanie. Mt22,39 Druhé pak podobné jest tomu: Milovati budeš bližnieho svého jakožto tě samého. Mt22,40 V tú dvú přikázaní vešken zákon visí i prorokové.“
Mt22,41 Shromaždiv pak zákonníky, otázal jest jich Ježíš Mt22,42 řka: „Co vám vidí sě o Kristovi, čí syn jest?“ Vecechu jemu: „Davidóv.“ Mt22,43 Vece jim: „Kterakž pak David v duchu nazývá jeho pánem řka: Mt22,44 Řekl pán pánu mému: Sěď na pravici mé, donidž nepoložím nepřátel tvých podnož noh tvých? Mt22,45 Když pak David nazývá jeho pánem, kterakž syn jeho jest?“ Mt22,46 A nižádný nemožieše jemu odpověděti slova, aniž směl jest kto od toho dne jeho viece otázati.
XXIII.
Mt23,1 Tehdy Ježíš mluvil jest k zástupóm a k učedlníkóm svým Mt23,2 řka: „Na stolici Mojžiešově seděli jsú mistři a zákonníci. Mt23,3 Protož což kolivěk řekli by vám, zachovajte a čiňte, ale podlé skutkóv jich neroďte činiti, neboť pravie, a nečinie. Mt23,4 Neboť svazují břemena těžká a nesnesitedlná a vzkládají na ramena lidská, prstem pak svým nechtie jich dotknúti sě. Mt23,5 Všecky pak skutky své činie, aby viděni byli od lidí. Neboť rozšiřují nápisy své a veličie podolky. Mt23,6 Milují pak prvnie seděnie na večeřiech a prvnie stolice v sbořiech Mt23,7 a pozdravovánie na tržišti a jmenováni býti od lidí mistři. Mt23,8 Vy pak neroďte slúti mistři, neboť jeden jest mistr váš, všickni pak vy bratřie ste. Mt23,9 A otcě neroďte jmenovati vám na zemi, neboť jeden jest otec váš, kterýž v nebesiech jest. Mt23,10 Aniž vzýváni buďte mistři, nebo mistr váš jeden jest, Kristus. Mt23,11 Ktož větší jest z vás, bude přisluhač váš, Mt23,12 nebo ktož sebe povýšil by, ponížen bude, a ktož sebe ponížil by, povýšen bude.“
Mt23,14 „Běda pak vám, mistři a zákonníci, pokrytci, jenž sniedáte domy vdovské, modlitby dlúhé modléce sě, protož větší vezmete súd. Mt23,13 Běda vám, mistři a zákonníci, pokrytci, jenž zavieráte královstvie nebeské před lidmi. Nebo vy nevcháziete, ani
