[86r]číslo strany rukopisuvida mě tento člověk přemáhá.“ K němužto ona vece: „Násilníku nemilostivý, azdať sem já často neřiekala: Nepřekážej křesťanóm, nechaj jich s pokojem, nebo jich Buoh pravý po nich stojí. A to věz, žeť já chci křesťankú[bfq]křesťankú] krzieſtiaku býti.“ Tomu se[bfr]se] ſie césař velmi podiviv, vece: „Já vizi, že je zle, ty si s pravé viery také zblúdila.“ A inhed ji kázal, za vrkoče oběsiec, bičovati. A když ji tak tepiechu, vezřevši na svatého Jiřie, vece: „É, světlosti spravedlná, muži Boží, kam má duše pójde? A já sem ještě nekřtěna.“ K niežto svatý Jiří vece: „Neboj se[bfs]se] ſie, dcero milá, tvé krve prolitie jest tobě za křtěnie.“ V tu hodinu tak vyšedši[bft]vyšedši] wyſſedcžy[55]v Pasionále kališnickém je: viséci, nábožně v nebesa vzezřevši, Bohu[bfu]Bohu] Bobu se[bfv]se] ſie poručila a inhed duši pustila. A potom nazejtřie[bfw]nazejtřie] nažeytrzie kázal ciesař svatého Jiřie koňmi po všem městu vláčiti a potom hlavu stieti. Tehda svatý Jiří k Bohu nábožnú modlitbu učinil, za to prose, aby ktož by kdy jeho umučenie pamatoval, zač poprosí, aby jej Buoh milostivě uslyšel. V tu hodinu hlas z nebes přišel a řka: „Co s prosil, na tom s uslyšen.“
V tu dobu jemu hlava sťata a ta svatá duše do nebes vzata. Zatiem Dacianus když se[bfx]se] ſie na svú sien vrátil, přišed oheň z nebes, jej i s sluhami spálil. To se také v jedněch starých kniehách píše, že když jedněch časuov mocně se[bfy]se] ſie křesťané sebravše, chtěli Jeruzaléma na pohanech[bfz]pohanech] pohanieh dobyti, vojensky táhniechu, zevil se[bga]se] ſie jednomu nábožnému knězi jeden podobnej mládenec a řka: „Vězte to, že svatý Jiří jest této vojsky vuodce. Protož něco jeho svatých kostí s sebú vezměte a tuť s vámi rád ostane.“ A když křesťané Jeruzalémské[bgb]Jeruzalémské] Iheružalemſke město oblehše počechu silně dobývati a pohané velmi se[bgc]se] ſie ostražitě brániti, tak že žádný nesměl po řebříku na městskú[bgd]městskú] Mieſtku zed vstúpiti, tehda svatý Jiří zevil se[bge]se] ſie v uodění bielé barvy povlečeném, črveným křížem naznamenaném, ponúkaje křesťanuov[bgf]křesťanuov] Krzieſtianuow, aby za ním bezpečně po řebříku lezli. Jehožto
