dvěma, ješto jdiešta toho dne Božieho vzkřiešenie na ten hrad, ješto slove Emaus. Páté se ukázal apoštolóm, an se všickni v jeden duom sebrali. A podlé toho ukázal se jest Spasitel pětkrát toho dne, když z mrtvých vstal. A protož svatá cérkev ustavila jest, aby kněz na mši pětkrát se k lidem obrátil, na znamenie toho jeho patera ukázanie. Šesté se ukázal apoštolóm osmý den, tu, ješto svatý Tóma apoštol jeho se svatých jézev dotekl a uvěřil. Sedmé ukázal se apoštolóm na jedné hoře, ješto slove Tábor. Osmé ukázal se apoštolóm v té sieni, ješto jich potrestal z toho, že sú byli na vieře pochybili. Deváté a posledně ukázal se apoštolóm na Olivetské hoře, odtudžto na nebesa vstúpil.
Nikodemus také v svém Čtení píše, že se jest Syn Boží ukázal Jozefovi, neb když židé zvěděli, že Jozef na Pilátovi uprosil, aby tělo svaté, s kříže sejma, v svém vlastním hrobě pochoval, jenž byl sobě přihotoval, z toho se židé rozhněvavše, Jozefa jeli a jeho zamekše, dveře zapečetili, chtiec jej po hodech zahubiti. Tehda náš Spasitel Kristus, té noci svého vzkřiešenie přišed, ten duom, v němžto Jozef vězieše, na vše čtyři úhly pozdvihl a k němu všed, jeho tvář otřev poceloval a odtad jej zdráva domuov, pečetí nezrušiv, přivedl. A také tomu chtie někteří světí, že se jest matce své, královně nebeské, najprvé toho dne milostivě ukázal. Toho na znamenie římský kostel U svaté královny v Římě na Božie vzkřiešenie zvláštní slavnú službu čině. Čtvrté a poslednie slušie to věděti, kterak jest náš Spasitel, z mrtvých vstav, staré otce z předpeklé vyvedl. O tom píše svatý Augustin v jednom kázaní a takto řka: „Jakžkoli Kristus brzo na kříži duši pustil, tak inhed jeho duše s Boztvím sjednaná v předpeklé stúpila. To moci pekelné uzřevše, velmi se jeho lekly, počechu s sebú tázati ne s klidnú řečí zvukem, ale jakž duchu přirozeno rozumem a takto řkúce: „I kto jest a odkad jest tento tak světlý a tak hrozný ten
