pohanských lidí o narození tohoto svatého dietěte uslyšiece, toho zevnú hanbu měli, že sú z dalekých vlastí lidé přišedše svého Spasitele hledali, jehožto sú židé, blíž odtad bydléce, potupivše nedbali. O tom také píše sv. Kryzostomus, že je to v starých jedněch kniehách nalezl, že jedni dávní mudrci, hvězdáři, pro to prorocstvie, ješto byl Balaam prorokoval, že se měla hvězda světu ukázati, proněžto volili mezi sebú dvanádcte mudrcuov, jenžto na každý měsiec na jednu vysokú horu vendúc, tři dni tu přebyli, prosiec Boha, aby jim tu hvězdu, o niežto Balaam prorokoval, ráčil ukázati. A když jednoho času toho dne, ješto se Jezus Kristus narodil, na tu horu vzešli a nad se vzezřevše, uzřechu krásnú hvězdu v postavě jednoho krásného dietěte, nad jehožto hlavú kříž krásný se stkvieše. A tu jsú uslyšeli promluvenie, takto k nim řkúce: „Jděte spěše do židovské země, tu krále, jehožto hledáte, an se narodil, naleznete.“ O tom také praví sv. Augustin, že jim to mohlo svatým andělem řečeno býti: „Hvězdu, jižto vidíte, jest hvězda Jezu Kristova, spěšně jděte, pomodlte se jemu.“ A protož, že hvězdy dlúho čakavše dočekali, zdvihše se inhed do Jeruzaléma přišli a o to s králem Erodem mluvili.
Jakož praví svaté Čtenie, že se král proto té země ubál toho, by se král židovského pokolenie nenarodil, jehož by sobě za pravého krále přijmúc, krále Eroda by jako cizozemce vyhnali. Proněžto sebrav k sobě židovské starosty, jal se jich tázati, kde by se měl podlé proročstvie Kristus naroditi. A když jemu oni odpověděli, že se má v Betlémě naroditi, pozvav k sobě tajně těch tří králuov i jal se na nich žádati, od kterého by času ta se jim hvězda byla zjevila. A to jest tiem úmyslem učinil, nevrátili li by se ti třie králi zase k němu, to některým činem obmyslil. Proněžto nechav jich pryč do Betléma jíti, jim řekl: „Beřte se a vztěžte se snažně na to dietě. A když naleznete, odevzkažte mně, ať já také přída pomodlím se jemu.“ To praví sv. Kryzostomus: „Zlý Erode, kterak lstivú řeč mluvíš, že se jemu
