[215]číslo strany rukopisuDavid prorok odpověděl a řka: Co sě tiežete, ktožť jest? A vy vidíte a viete mé dávné proročstvie: Jesti[yj]Jesti] Gieſti král všie chvály dóstojný, pán silný a mocný. Tehda v tu hodinu král nebeský mocně u přědpeklé vstúpiv, ty přětemné temnicě svým svatým buožstvím slavně osvietil. A v tu dobu Adama za ruku ujal, takto k němu řka: Pokoj tobě buď i všemu prasčědí[609]Hankova excerpce, podtrženo modře, in margine různočtení „tišt. narodu, 2 pronárodutvému“. A to řek spasitel, dal ruku[yk]ruku] ruk[610]oprava naznačena Hankou Adamovu svatému Michalovi, a tak všěcky dušě inhed z přědpeklé vyvedl. Ale kteréž dušě u pravém pekle byly, odtad ižádné nevyvedl, neb kterýž[611]kterýž: kteriz jsú v smrtedlném hřieše umřěli, ti jsú všickni do pekla šli a odtad nikda nevyvedeni. Ale kteříž jsú bez smrtedlného hřiecha umřěli, ti jsú u přědpeklí v temniciech bydlili a potom králem nebeským odtad vyvedeni a viec potom kdež jsú kolivěk byli, tu jsú vešde veleslavenstvie buožstvie viděli. A když ta dva bratřencě, Karius a Alechius, všicknu svú řěč otmluvista, inhed přěd jich očima zmisasta. Amen.
Život svatého Sekunda rytieřě tuto sě vypravuje
Svatý Secundus byl rytieř a buoží mučeník. A byv pohanem na svatú vieru sě obrátil. Potom do mediolánského města šel a tu dva svatá, Faustinus a druhý Jovita, v žaláři pro svatú vieru věziesta, ale anděl přišed, vyvedl jě z žalářě přěd město. A tu svatého Sekunda nalezše, pokřistila jsta jeho vuodú, ješto jima v tu hodinu buožím[612]zapsáno „buozy“, zkratka nad „y“ přidělána jinou rukou divem z uoblaka byla spadla. A když
