tu mši odslúžil, tak inhed ten led sě rozplul a ta duše šla do nebeského královstvie. A ten plamen jako obluda zmisal.
Některým také dušém na tom miestě, kde jsú shřešily, dán jest čistec na očištěnie. Toho potvrzuje svatý Augustin a o tom také píše svatý Řehoř v jedněch knihách a řka takto, ež byl jeden bohobojný kněz, ten do jedné lázně v svój čas pro čistotu chodieše. A kolikrát do té lázně všel, vždy jednoho muže neznámého, jemužto zvláště slúžieše, nalezl. A když jednú do lázně šed, toho neznámého muže, jenž mu snažně slúžieše, znamenav, jemu bochnec svacený za jeho službu dal. Tehda ten muž truchle vzdechna, vece: Proč mi, milý otče, tento chléb svacený dáváš, a já jeho jiesti nemohu? A věz to, sluho boží, ež sem někda v téjto lázni hospodářem byl, ale pro mé hřiechy, tu kdež sem shřešil, tudiež očistec trpím. Proněžto tvé milosti prosím, ten bochnec za mé hřiechy daj a za mú sirú duši hospodina popros. A toť tobě znamenie, ež tvá prosba za mě uslyšána jest, když do lázni přijda, mne nenalezneš. Tehdy když ten kněz, sluha boží, celý týden za tu duši zádušnie mše pěl a potom do lázně šed, toho muže nenalezl, neb již toho očistce zproštěn byl.
Třetie některým dušém dán jest vláští očistec pro některého svatého prosby uslyšenie, jako se čte o svatém Patriciovi, jenžto na bozě některým lidem na tomto světě očistec uprosil. A to se stalo tiemto činem, když svatý Patricius v jednéj vlasti, jiejžto Ibernia dějí, slovo božie káže, pro hrubých lidí náboženstvie málo prospěl. Proněžto snažně hospodina poprosil, aby
