[81r]číslo strany rukopisukoli vstachu, opět jich Ježíš otázal, řka: „Koho hledáte?“ Oni odpověděchu: „Ježíše Nazaretského.“ Jimž Ježíš vece: „Jáť jsem. Hledáte li mě, nechajť tito odejdú.“[98]J 18,7–8 V tu dobu všichni apoštolé jsú utekli. Protož praví mistři, ač jest svatý Petr a svatý Jan neutekl, ale stáli za nimi z daleka, a jiní utekli. Tu Ježíše jemše, spředu jeho svaté ruce svázachu, na jeho hrdlo provaz vzděvše, s sebú sú ho hanebně vedli, trhajíc jím. V tu doby k nim Ježíš vece: „Ke mně jste vyšli jako k lotru jímat mě s meči a s kyji, na každý den mě jměvše v chrámě, však jste mne nejímali.“
Odtad jej najprvé vedechu k Ananiášovi, k svekrovi Kaifášovu, a že svatý Jan bieše biskupovi znám i starostám židovským, i vnide k biskupovi v duom, svatý Petr s nimi nemohl vjíti, ale před siení toho biskupa stáše. Potom svatý Jan uživ známosti, svatého Petra s sebú jest v duom uvedl. A jakž svatý Petr v dóm vjide, s jinými se u ohně hřieše, tuť jej služebnice toho domu uzřevši, vece: „A zda ty nejsi jeden tohoto člověka?“ Svatý Petr odpověděv, vece: „Neznal sem jeho aniž viem, co ty dieš.“[99]L 22,52–57
Tuť móže každý znamenati, kterak jest zlo s zlým tovařistvem býti. Nebo by se byl svatý Petr k jich ohni nepřipletl, byl by [81v]číslo strany rukopisuhospodina on nezapřel. V ta doby biskup ten židovský poče Ježíše tázati o jeho svatém učení a o jeho učedlnících. K tomu Ježíš vece: „Jáť jsem světu zjevně mluvil v škole, a k tomu v chrámě učil, tu kdežto se Židé scházejí, a skrytě sem nic nemluvil. Což mne tiežeš? Otěž těch, ještoť jsú mne slyšeli, když jsem k nim mluvil.“ A když to Ježíš propovědě, v ta doby da Ježíšovi jeden po líci a řka: „Kterak biskupovi odpoviedáš?“ Ježíš pokorně přetrpěv, vece: „Promluvil li sem kterak zle, vydaj svědectvie zlému, pakli sem dobře a právě pověděl, proč mě tepeš?“ Odtad ho Ananiáš tak svázaného k Kaifášovi poslal,[100]J 18,19–24 u něhožto veliká moc lidu bieše k tomu se sebrala, čekajíce tu Ježíše. Pak když ho svázaného povedechu, za ním z daleka jide svatý Petr, očekávaje skonánie, totiž pustí li jej, čili na smrt odsúdie. A když svatý Petr s jinými v dóm vjide, ihned ho jedna žena utkavši i vece k němu: „Zajisté jsi ty tento jeden, ješto s Ježíšem z Nazareta biechu.“ Svatý Petr poče se věrovati a řka: „Neznám toho člověka.“ Po malé chvíli ti, ješto také stáchu s ním u ohně, počechu toho potvrzovati a řkúce: „Však s ty jeden z Ježíšových učedlníkóv. Tvá řeč, tať tě známu činí, nebo
