[82r]číslo strany rukopisuznáme tě, že jsi z Galilejské vlasti.“ Tehda svatý Petr poče se věrovati a přísahati a řka: „Neznám toho člověka.“ A v ten čas kokot jest zapěl.
Tehda Ježíš na svatého Petra vezře.[101]L 22,57–61 To vezřenie tělestné li jest bylo, čili duchovnie? O tom svatý Augustin píše, že jest toto duchovnie bylo vezřenie. Jakž brzo kokot zapěl, tak ihned milost Ježíšova jemu v srdce tanula. A tu jest ihned svatý Petr zpomanul na Ježíšova slova, že třikrát Ježíše zapřel, nebo jakož jemu Ježíš řekl za večeří: „Prvé nežli kokot zapěje, třikrát mě zapříš.“ A v ta doby svatý Petr z domu vyšed, poče hořce plakati.[102]L 22,61–62 Proč se jest toto dvoje přihodilo Ježíšovi promluvenie dřieve? Prvé bylo, jakož svatý Jan ve Čtení píše: „Otázal svatý Petr Ježíše, kam chce jíti. Odpověděl mu Ježíš, řka: Kam já jdu, tam ty po mně dojíti nemóžeš, ale pójdeš potom. Tuť jest svatý Petr odpověděl, řka: Proč bych po tobě jíti nemohl? A já po tobě svój život rád chci vážiti.“[103]J 13,36–37 Druhé, jakož svatý Lukáš ve Čtení píše, když Ježíš řekl k svatému Petrovi: „Šimone, aj toť šatan vaši mysl rozbrojil, aby vámi sítoval jako pšenicí, ale jáť jsem za tě prosil, aby nepochybil u vieře.“ Tu opět svatý Petr druhé jest promluvil a řka: „Hospodine, hotov
