děje. Protož toť příklad, když se Syn boží a Spasitel narodil nám, veliká jemu se jest čest dála od říše nebeské, tuť jsú se jemu pastýři modlili jakožto pravému bohu. Potom osmý den obřezován jest podlé Starého zákona jakožto každý hřéšný. Potom po některých dnech třie králi modléchu se jemu i ofěrovali jemu drahé dary, za pravého boha jej majíc. Potom když odtad pryč šli, ostalo děťátko Ježíš mezi volkem a oslíkem, jakožto jiné chudé dietě pláče. Potom v chrámě bohu Otci byl obětován, protož jest byla Matce božie radost i veselé, a teď již anjel s ním velí utéci do Ejipta. A když to zbožný člověk všeckno znamená, jižť bude uměti, kterak se má na všech svých činech jmieti. Když se jemu dobře povede, tiem nemá pýchati, a když zle, v tom se také nemá rozpakovati, ale vždy bohu milému děkovati a od jeho svaté milosti vždy utěšenie čekati.
Protož znamenaj, kterak jest toto bylo žalostivé, že Matka božie jsúci maličkú musela choditi, k tomu svatý Jozef, muž starý, jemu těžko bylo jest jíti, také to děťátko Ježíš, ješto jsta je měla nésti, to nebylo dvú plných měsiecóv vstáři. Však jsta s ním musila jíti po nesnadných cestách do cizie země do města Galilejského. Protož sobě každý vezmi příklad na to o našem milým Spasiteli pokornú věc, jenž moha dobře se svým protivníkóm obrániti, radějí jest chtěl na čas před nimi postúpiti.
Jakož pravie mnozí lidé, ještoť jim cesta
