již svatý Jozef od anjela znamenav, vzem děťátko a matku jeho, vrátil se jest do Israhelské země, totižto do Jerusalema. Tehda, když jest tam přišel, uzřel, anoť syn krále Heroda kraluje jménem Archelaus. A když jest v těch vlastech kraloval, i bál se jest Jozef velmi jeho. Potom se jemu týž anjel zjevil a jemu přikázal, aby šel s dietetem a matkú jeho do prvnieho města do Ejipta, neboť již jim bylo snáze do toho města jíti, ješto jsú byli cesty svědomi.
Protož když se zase do své země vracováchu, nemohli sú pěšky jíti, neboť jest již Ježíš byl v sedmi letech, a také tak ještě samo nemohlo pěšky jíti pro jeho mladost. Protož jest toto domněnie toho, že jeden muž bieše bohobojný, jenž velmě to děťátko milováše, proněžto lituje toho nebeského dietete, svého jest jemu oslíka pójčil, aby na něm jel. Ó, přemilé dietě, ó, králi nebeský, co s pro nás, hřiešné, z svých mladých let trpěl, mnoho pracoval! Protož dobře jest David, prorok svatý, řekl skrze ducha tvého: „Chudý jsem já a na pracovitém diele ot mé mladosti.“
Potom když tak Matka božie s svatým Jozefem přes velikú púšť jidešta, i nalezli na púšti na tej svatého Jana Křtitele, anť již v svéj mladosti útrpný a strastný život vede pro milého svého boha. Protož chtie tomu někteří mistři, žeť jest toto ta púšť byla, přes nižto jsú přešli synové israhelští, ucházejíce před nepřátely a jdúce z Ejipta. Odtud jest blízko Jordán
