se jie všichni kuoři anjelští radovali a všickni hřiešní sobě sú ji za orodovnici vzeli a obdrželi. Protož tak o nie praví svatý Ambrož: „Toť jest ta královna anjelská, všech svatostí příklad, svaté viery korúhev duchovních skutkóv a siré duše utěšitedlnice, Matka boží, prut z kořene Jesse z rodu krále Davida, dcera jerusalemská a hvězda mořská, matka Jezukristova, všech kniežat paní, všeho stvořenie chrám, Ducha svatého svatyni, krásná, jakožto měsiec zvolená a jakož tomu slunce, smiernice mezi bohem a hřiešným člověkem, prostředlnice mezi tiemto a svrchním světem, nahrazedlnice prvé mateře Evy, přestúpenie k vratóm nebeským, jimižto milé duše k bohu jdú, čest všeho ženského národa, všech svatých děvic koruna, sad zavřený, studnice nazvaná. Toť jest ta, jejiežto chvály veškeren svět nemóž vypraviti, ten se jest v jejiem živótku schránil, ješto svého božstvie viděním v nebesiech všeckny svaté pase a krmí, tomu jest z svých svatých prsí pokrm dávala, a pod jehožto mocí všeho světa vlasti pnie, toho svýma rukama svatýma obklíčivši, na svém svatém lóně pěstovala i chovala.“
Potom Matka boží zpomenuvši na to slovo, ješto jie byl archanjel řekl, a aj toť Alžběta, příbuzná tvá, i onať jest počala synem v starosti své, tehda hned Matka boží vstavši a s ní Jozef, pěstún její, jakož svatý Lukáš ve Čtení praví, šla jest pospěšně na horu k svaté Alžbětě do domu muže Zachariášova, otce svatého Jana, křtitele božieho. To svatá Alžběta uslyšavši, radostně vyšla proti nie. Tehda Matka božie vece k nie: „Zdráva buď, má milá sestro.“ K tomu svatá Alžběta, jakožto v pravé milosti se ukázavši, k nie zavola a řkúc: „Požehnaná si ty mezi ženami i požehnaný plod břicha tvého. Odkud mi jest to přišlo, že matka mého hospodina přišla jest ke mně!“ Jakož brzo Matka boží svaté Alžbětě pozdravenie vzdala, tak ihned děťátko, svatý Jan, jsa v břiše matky svéj, Ducha svatého naplněn bieše. A tu pravie mistři světí, že se jest to mohlo nad přirozenie státi boží mocí, že jakož, jsa svatý Jan v břiše matky své, svému Spasiteli poradoval se, takež se jest v túž hodinu poklonil. A v tu dobu Matka božie svaté Alžbětě v tej radostivé hodině odpověděla a řkúc: „Velebí duše má hospodina. A veselil se jest duch mój v bohu, duch mój v Spasiteli mém. Nebť jest vezřel na pokoru dievky své, aj toť z toho blahoslavenú budú
