jest ji s sebú do Betléma pojal.“ A to jest od Jerusalema pět mil, však jest tam Matka božie pěšky šla velmi milostivě a s sebú vedli volka a oslíka. Potom, když biechu v Betlémě, proto, že jest veliký lid byl ze všech vlastí bieše se k tomu sebral, nikdyž sobě tu hospody naleznúti nemohli.
Tuť móž každý křesťan zbožný pomysliti božie Matky práce i chudoby, jenž patnáste let vstáři jsúci, toho dne pěšky jdúci a velmi ustavši, svatým Jozefem po uliciech chodieci, s velikým studem sobě hospody ptajíc a proséci. Tehda jie nikdy hospody nechtěli dáti tak, žeť jest musila pod obecní střechu s svatým Jozefem jíti, kdež v trhový den hosté s svým dobytkem stáváchu. A tuť se jest tej noci náš milý Spasitel ráčil naroditi. Jehožto svaté narozenie má každý člověk s právem pamatovati a k tomu na to pomnieti, radostným srdcem milému pánu bohu děkovati, žeť jest pro naše spasenie ráčil se na tento svět naroditi, jakožto nám svědčí svaté Čtenie:
Počíná se hod slavný o narození našeho milého Spasitele každému věrnému křesťanu užitečný k jeho spasení
„Radujme se, veselme se všickni v pánu bohu, pamatujíc tento svatý den o narození našeho milého Jezukrista, ješto s bohem Otcem před věky vždy jest byl, slovo jeho u boha Otce bylo, tělesenstvie naše přijalo, aby tento, ješto v svém božství nikda tělesným okem opatřen nemohl býti, v dětinském se tělesenství světu ukázal.“ Jakožto prorok Jeremiáš píše a řka: „Potom na zemi
