Právem přiloženým, ješto jest přisáhl k Abrahamovi, otci našemu, dáti se nám. Abychom bez strachu od rukú našich nepřátel byli a slúžili jemu. V svatosti a spravedlnosti před ním po všecky naše dni. A ty, dietě, prorok před najvyšším králem nazván budeš, nebo předejdeš před obličejem božím připraviti cestu jeho. Dá ti umění spasení jeho lidu na odpuštěnie hřiechóv jich. Skrze střeva milosrdenstvie buoha našeho, v nichžto nás jest navštievil po chódě z vysoka; posvietiti jim, ješto v temnostech a v stienu smrti sedie k zpravení nóh našich na cestě ku pokoji. Chvála Otci etc.“ Tehda v tu hodinu Matka boží za oponú svaté Alžběty byla, znamenajíc, co by se o jejiem synu milém skrze svatého Zachariáše prorokovalo. Potom Matka boží vzemši odpuštěnie od svaté Alžběty a od svatého Zachariáše, domóv se vrátila do Nazareta. A také jest vzala odpuštěnie od toho milého dietete, svatého Jana, an v kolébce ležíše povíjen.
Tuť každý člověk pomysliti móže o pokorné chudobě Matky boží, když se domóv vrátila, kusa chleba ani krópě piva nenalezla. Nadto ani dědin, ani platóv, ani hotových peněz jest jměla a u svaté Alžběty tři měsiece měvši ctnú potřebu, a domóv se k chudobě vrátila, nic nemajíc, než což svýma svatýma rukama vydělala mezi lidmi. Proněžto každý křesťan na její se chudobu rozpomínaje, s právem by měl býti na chudé panny a sirotky laskav, a zvláště králi, kniežata, páni, ještoť jest jim pán buoh přikázal, aby sirých lidí a chudých vdov a sirotkóv obránce vždy byli. Pakli by kto chtěl toto věděti, proč jest toto milý buoh zpósobil, ješto jest svatá dievka za muž byla dána, kterúžto jest hospodin sobě za matku zvolil a čistú pannú na věky zuostavil, k tomu mistři světí odpoviedají, že jest to Duchem svatým zpósobeno proto, kdyby ona Syna božieho nosila v svém životě, někto by se na ni nětco zlého domněl pravě, že by neprávě počala. A druhé aby jeho svaté narozenie diáblóm bylo zatajeno, nebo, byť jeho diáblové byli seznali u božství, byli by jeho svaté krve prolitie, kudy mohúc, zrušili.
Tehda když Matka božie syna svého, Jezukrista, do devátého měsiece nosila, tehda tento devátý měsiec přikázaním césařovým provoláno bylo, aby všeho světa národové popsáni byli, jakožto píše svatý Lukáš: „Tehda Jozef, jakž jest věděl božie Matky čas nebeského dietete porozenie, však
