po všech cestách běháše, zda by jeho kde jdúce zazřela. Zatiem Raguel zetě svého Dobeše ponúcieše a řka: Proši tebe, pobuď zde a jáť pošli posla k tvému otci, vzkazuje jemu o tvém zdraví. K němužto Dobeš vece: Já viem, že otec mój i máti má dni počítají za mě. Vida Raguel, že Dobiáš nechtěl by ostati, jemu dal Sáru, polovici statku svého na dětech, na dievkách, na dobytku i na penězích. Ale starosty napomínáchu dceru svú ctíti svekru a milovati muže a zpravovati čeládku a sama se vystřiehati tresktánie. A když se vrátila, přišedši napoly cesty, řekl anjel k Tobiášovi: Poďva napřed a oni po nás lehce pójdú, žena tvá a dobytek tvój. A vezmi s sebú žluč od ryby a pomažeš jí oči otce tvého a prozříť. A zvěděvše zdaleka syna jeho jíti, pověděli otci jeho a pes, jenž s nimi běžieše, přeběhl je, raduje se, k němu. Tehdy vstav slepý, šel proti synu svému a dav jemu ruku svú, políbiv jeho, zplakal radoštěmi a sedli sú. Tu syn žlučí ryby pomazal očí otcovú a pomalu počalo scházeti bělmo s očí jeho jako mázdra vaječná. A vzem ji syn, strhl s očí jeho a ihned zrak přijal a chváléchu Boha; i řekl Tobiáš: Chválím tě, Bože izrahelský, tresktals a uzdravils mě: a již vidím syna mého. Po sedmi dnech přišla Sára se vším nábytkem svým. I zsezvali přátely a hodovali spolu, radujíce se s Tobiášem. Potom srozuměv otec dobrému, ješto učinil anjel s ním na cestě, prosieše jeho, aby všechno polovici vzal, což s sebú přinesli. Odpověděl anjel řka: Chvalte Boha nebeského, kterýž učinil milost svú s vámi, neskryja před vámi řeči tajné. Dobrá jest modlitba s postem, nebo ty, nechav oběda, pochovávals mrtvé. Já sem obětoval modlitbu tvú Pánu Bohu, neb miloval tě. Potřebie bylo, aby zkusil tebe. I poslal mě, abych zléčil tě a Sáru ďábelstvie zbavil. Já sem Rafael anjel. Když to uslyšechu, padli sú na tváři své třesúce se. I řekl anjel: Pokoj vám, nebojte se. Čas jest, abych se vrátil k němu, ješto mě jest poslal. A řekl