živo[11r]číslo strany rukopisuta budúcieho. Amen.“
Jest ještě třetie od svatých učenníkóv viera popsána, a jest jako vyloženie onoho obého popsánie viery. A tu na prvé hodině jako žalm pějí na každý den a takto řkúc: „Ktož koli chce spasen býti, dřéve všeho potřebie jest, aby držal obecnú vieru křesťanskú; aneb ktož koli jie celé a neporušené nechová, bez řeči zahyne věčně. A viera křesťanská toto jest, abychom jednoho boha v trojici a trojici v jednotě ctili, ani osob v hromadu slíc, ani podstaty rozdělijíc. Neb jiná jest osoba otcova, jiná synova, jiná ducha svatého, ale však otcovo i synovo i ducha svatého jedno jest božstvie, rovná chvála a spolu věčné veleslavenstvie. Jakýž otec, takýž syn, takýž duch svatý; nestvořený otec, nestvořený syn, nestvořený duch svatý; neúměrný otec, neúměrný syn, neúměrný duch svatý; věčný otec, věčný syn, věčný duch svatý, avšak ne třie věční, ale jeden věčný, jako ne třie nestvoření, ani třie neúměrní, ale jeden nestvořený a jeden neúměrný. Takéž všemohúcí otec, všemohúcí syn, všemohúcí duch svatý, avšak ne třie všemohúcí, ale jeden všemohúcí. Takéž buoh otec, buoh syn, buoh duch svatý, avšak ne třie bozi, ale jeden jest buoh. Takéž pán otec, pán syn, pán duch svatý, avšak ne třie páni, ale jeden jest pán. Nebo jakož zvláště každú osobu bohem a pánem vyznávati pravda viery křesťanské nás nutí, takéž tři bohy aneb pány věřiti nám brání. Otec nenie od žádného učiněn, ani stvořen, ani urozen. Syn od samého otce nenie učiněn, ani stvořen, ale urozen. duch svatý od otce a od syna neučiněn, ani stvořen, ani urozen, ale jest pocházeje. Protož jeden otec, ne třie otci, jeden syn, ne třie synové; jeden duch svatý, ne třie duchové svatí. A v té trojici nic nenie prvé aneb poslé, nic většie aneb menšie, ale všecky tři osoby spolu jsú věčny a sobě rovny, aby tak ve všech věcech, jakož již jest pověděno, i trojice v jednotě i jednota v trojici byla ctěna.
