prvého kolene, jakož vidíš, anoť sobě ruce dávají neb prsteny ti obrazci. Pak po kořenu, ktož chce, móž znamenati, kak od osmi strán každého rodina pocházie; neb každý má čtyři pradědy a tolikéž prabab. A jakož ižádný z svého rodu nemá pojieti, donidž nevyjde z čtvrtého kolene, takéž i toho nemóž pojieti, ktož by s jeho rodičem, donidž by z čtvrtého kolene nevyšel, měl tělesný skutek, ač by i kromě manželstva stal se. Ižádný také své kmotry nemá pojieti; ani ty děti, kteréž kto křstí, mohú jeho dětí pojímati, ani on sám. A téžť jest kmotrovstvo na biřmování. A komuž jeden manžel bude kmotrem, když jsta již spolu, téžť jest kmotrovstvo i druhému. Také se jest toho střieci, aby ižádný nepojímal toho, ktož by nebyl svoboden, že by snad s kým slib měl, jenž manželstvo činí, a ten byl ještě živ; aneb kdyby byl svěcen svěcením druhým aneb byl v zákoně stvrzen; neb ti všichni mají se rozvésti, móž li to býti na ně dolíčeno. Pakli by kto kterú pojal, neb která kterého, ješto j’ čistotu vdovskú držeti zalíbil, ač i kromě zákona, neb panenskú, zle by učinil; pakli by to učinil věda, smrtedlně by hřešil. I jiných věcí jest viece, ješto manželství překážejí, ale nejsú tak obecné. A protož slušie se pilně ptáti, ktož se ženiti chtie nebo vdáti, aby sě u pravdě pojieti mohli; neb často pojmúc se, vzvědie, že spolu nemohú býti podlé práva; avšak toho nemohúc dovésti, mosejí spolu býti, a ne ovšem dobře.
Čtvrté, ktož manželstvo přijímají, mají se střieci, aby časóv k modlitvám a ku pokání kostelem ustavených se nesvatbili. A to jest trój čas do roka ustavil kostel, kromě jiných vigiljí a sobot, aby v nich svateb nebývalo. Prvý čas jest ot devietníka až do próvoda, druhý od křížové neděle až do svaté trojice a třetí od adventu adventu až do svieček. A neměliž by tehdy kněžie svateb přehlédati podlé práva bez velmě pilné potřeby pro někaké obecné dobré, jako kniežatóm neb velikým pánóm, ješto pro obecný pokoj se ženie, kakž kolivěk snadnějie
