Mozkvě, co v Turcích, co v Uhřích (tak, že netřeba mezi dobré tovaryše na pálený víno choditi), co na Novém světě v Indii se děje. A to vše jde mým pilným obstaráním, byť pak třebas mnozí mezi tim nevěděli, co se v jejich vlastních domích dělá.

Opět když se u svých zdržuji, častokrát je před mnohým a těžkým nebezpečenstvím zachovávám. Nebo pokavád mi slouží, ani na bouřlivé moře se nevydadí, ani na lově a štvaní od lité zvěři nebezpečenství se nebojí, v sváry a vády neupadají, nespáchají hrozných mordů, nestarají se, aby cihla aneb šindel jim z krovu na hlavu upadl, ale jsouc v bezpečenství a pokoji, o cizích příbězích a nebezpečenstvích rozprávky slýchají. Anobrž i to činím, že mnohé od spravování obce a těžkých otrockých i dvorských služeb a prácí vysvobozují, kteříž, kdybych se jich zhostila, musili by ustavičným fresuňkům, starostem a rozmanitým bídám poddáni býti. Mezi tim také domácích hospodářských věcí nezanedbávám, ale snažně pacienty mé nabízím a nutkám, aby statek svůj velebili a rozšiřovali, což tim snázejí činiti mohou, že méněji toulkami a procházkami ustanou. Nebo ne hned proto, že nohy sloužiti nechtějí, moji obchodův, praktyk, živností a důchodův svých zanedbávají, nýbrž k nim jsou tim schopnější a cvičnější, čim k chůzi nestatečnější. Protož sedíce aneb ležíce, víc někdy statku nabývají a shromažďují nežli jiní běháním a poskakováním ho dobývají. A snad by do konce bez statku býti musili, kdyby sem i tam se probíhati, toulati, projížděti a plné svobody užiti mohli. Dosti veliké jsou tyto věci, ó, spravedliví soudcové, a však ještě větší uslyšíte. Nebo jistě, když já se o tělo starám, za tim mysli nezanedbávám, předně pak vtipu zvostření dávám. A žádný z vás nepochybuje, že svobodná literní umění dalece všelikou slávu a jakkoli veliká bohatství převyšují. Já pak výborně své jimi vyučuji a mnohé bych vyčísti mohla, kteří skrze mne k známosti rozličných jazykův a velikému umění přišli. Nebo když nemají co činiti, s literním uměním se mohou obírati, a aby čas daremně nepomíjel, každodenně učenější býti usilují. Ale co mám toliko o samých literách a jazycích mluviti, poněvadž i v sedmerém svobodném umění a summou ve vší filozofii své pacienty obyčej mám cvičiti.

Zvláště pak v té veselé muzice, jejimžto