sou[I2v]číslo strany rukopisudí podlé potřeb jich. A jest Vłach ten rychtář a ten má přístup k vyšším úředníkom młuviti o ně, když by kterému křivda se dáła aneb jakáž[l]jakáž] yakž koli potřeba by jich była.
Také kupcuov křesťanských najviec jest Vłachuov. Také mi pravili, že by było mnoho židuo v Ejiptě a že by několik tisícuov domuov židovských było, jakož sem já jich mnoho vídał po Ejiptě, a jsou kupci velicí a velmi bohatí. Pohané sú na ně łaskavější než na křesťany. A židuov jest mnoho písařuov u žołdána, zvłáště z Samarytánuov, neb pohané praví, totiž Arabi, že sú věrnější než tito obecní židé. Také ta každá jednota, což jich koli jest v Ejiptě i hostinských lidí, aby poznáni byli, co sou kteří, i nositi [I3r]číslo strany rukopisumusí rozdielný oděv jedni od druhých, a nebude li sukní, ale kłoboukem[15]litera „l“ není v horní části dotištěna, tj. není zcela jisté, zda byl použit graf pro měkké, či tvrdé “l“ (tvar dříku svědčí spíš pro „ł“) a zavitím, kteréž tam obyčej mají nositi.
Samarytáni mají červený oděv aneb zavití, židé žluté a křesťané modré, než Arabi nebo pohané ti nosí, jaký oděv chtí, neb jim svoboda podlé moci jest, kterouž mají, však proto z obyčeje svého najviec roucha biełého nesou, a jestliže chtie změniti, žádný jim nemůž brániti, ale oni jiným všem bránie.
Pakli by kdo z jiných bez znamenie vidien był, tehdy vina a pokuta ułožena jest. A když cestou jede nebo jde křesťan nebo jiný kdož koli po zemi jich, jeď, v čem chce, svoboda jest, než když by k městu přijeł, vezmi na hłavu znamenie své a jináč nic.
V Ejiptě sem był dvadceti [I3v]číslo strany rukopisudní a v těch dnech nikdiež jest déšť nepršeł. I ptał sem se některých: „Bývá li u vás déšť aneb prší li kdy a zima u vás veliká li bývá?“ O zimě, kteréž sem se tázał, pravili: „Co jest to zima? Pověz nám.“ A když sem jim pravił, kterak se země zavře zimú a voda se stydne i řeky veliké tak velmi, že po nich chodí i s vozy jezdí, velmi se tomu smáli, a kteříž z země své nikdíž nebývali, věřiti nechtěli. O dešti mi pravili, že u nich nikdý nebývá, nebo neprší. I tázał sem se jich, kdež pak vodu berú po krajinách aneb čím se země svłažuje, aby zrost úrodám dávati mohła, i zpravovali mě tak, že když najvětší horko, že tehdáž najvíce vody mají, nebo když jest horko veliké, tehdy Nýlus řeka rajská
