[27r]číslo strany rukopisupřešťastná, ctná žena, pochválena buď na věky ta nepoškvrněná svého šťastného stavu, pochválen buď vešken rod její, zaslúžil li jest na Bohu s svého řádu takúžto šlechtu, a viece nežli šlechtu mieti. Od přirozenie sama toho mieti nemohla, sám ji Bóh k tomu zvedl. Ej, toť jest ta dobře a rozumně seznala a právě a múdře zvěděla, kde kto které panně nebli panie počestně slúžil; ó, toť jest dobře hájila každého počestného služebníka, ješto dobré panně nebli panie ve cti a v počestnosti slúžil; ó, toť jest ta uměla uplně seznati právě, který byl věrný stráže své choti, jejie cti; ó, toť jest ta každého takového, jakž na koho počest která slušila, ctíti uměla. Toť jest ta vším takovým služebníkóm počestným a frejieřóm počestně a ve všie počestnosti přieti uměla! Tať se jim neposmievala, tať jimi nekumštovala, tať jimi na kóži nemetala. Toť jest ta dobře seznamenala, že ten každý jest a byl hoden každé panny a panie, jie slúžiti a jejie přiezen a lásku mieti, jsa v jejie službě počestné, buď jakéhožkoli řádu, vysokého li nebli nízkého, když jedno ve cti hlédal jejie cti a té ostřiehal. A netoliko dobré panny nebli panie hoden byl, ale hoden by byl, by mu se ciesař, král se klaněl; neboť jest ona dobře shlédala, žeť jest mnoho mužského pohlavie rozličného stavu na světě, ješto rádi mluvie se pannami a paními o všechnu počestnost ve všie tichosti, a na své mysli o to myslí, vší silú o to stojie, aby jie na cti utrhl, pravě, že to neškodí, když to jedno skryto bude. Toť jest ta věděla, že ne každý stojí i podnes o ženskú čest, tu rozmnožiti,