přímluv a mé kletby a mého hanebného volání, by tobě mnohem více ješče protivnějí bylo mé volánie a mé kletby, a by se tomu divilo i předivilo, proč se tebe nebojím. Ba, škaredé Neščestie, divíš se tomu a tiežeš se mne, proč se tebe nebojím. Proč nebo zač bych se tebe bál? Podobnějíť by bylo, nežli já tebe, by ty se mne bálo; ty s mně vinno, a já tobě nic.

K tomu slyš! Jáť sem člověk, stvoření božie, a ty jsi kaká s obluda; jsemť já vždy lepší nežli ty; stojíť ved psáno: „Zlý člověk, tenť se všeho bojí, a dobrého člověka všickni zlí se lekají.“ Buď pak, bych se tebe měl báti pro tvú moc, jakož pravíš, žeť jest velika, a k tomu věčna; zdali se tebe mám báti pro tu moc, ješto s ji dřiev kdy nad kým mělo, neb pro tu, ještoť jest ješče nepřišla, čili pro tu moc, ješto ji nynie máš? Mám liť se tebe báti pro tu moc, ješto s ji mělo? Tať jest již minula, tať mi uškoditi nemuož. Aneb mám liť se tebe báti pro tu moc, ješto ji snad teprv míti máš a teprv snad příde? Tať jest nejista, ni tobě, ni mně, má liš, tvá liš. Pravíť Aristotileš v svých prvních knihách Peri ermenias: „O budúciech věcech není žádná jistota.“ Než mám liť se tebe báti pro tvú moc, ješto ji nynie máš, hara, hara; tať jest velmi malá a brzká a k tomu nejistá; dnes mne mocno, a kto vie, kto tebe zajtra! A k tomu s mi již mocí svú otjalo tu najvětší věc, co s mohlo, již nemóžeš ničím moci své tak mocně nade mnú ukázati, pro něžto bych se tebe báti měl aneb báti chtěl; takéť sem již po větru pustil hruozy a bázen tvú jako jiný prach. A také praví Seneca, ten mistr: „Ty, ješto s komu poddán, buď nad tebú kteréhožkoli najvětšieho řádu člověk, jsa práv, neboj se jeho ani koho, neřku tú nebázní, oč by kdy od koho nevinně byl potkán.“

Ale ty, Neščestie, pomni dobře, že s mi pravilo dřiev v své řeči, že s bylo od počátka světa a že ješče do skonání světa býti máš. Zda s mě tiem chtělo ustrašiti a uhroziti, bych se tebe proto lekal a bál, totíž snad mnělo, by velmi dobře povědělo, bych já tomu totíž nerozuměl? A kde se skryješ? Medle, Neščestie, slyš! Když pak vešken svět dokonán bude a všechny věci konec vezmú, pověz mi, kam ty se pak poděješ a kde se skryješ, poněvadž sú jedno dvě cestě na onen svět: jedna jest dobrým, zaslúžilým lidem do nebeského královstvie, úzká, a druhá zlým a hřiešným lidem jest do pekla a velmi široká? Bych já