kusiech na svú stranu Ščestie, neb otec jeho byl převýborný skladatel všech věcí, buďto bez rýmuov, neb s rýmy. Druhé měl to ščestie, že otec jeho i mátě byli dobře urozeni, dobré skutky učinili a dobra. Třetí měl ščestie, že sám byl velmi veselé a bujné mysli po vše časy. Čtvrté ščestie měl, že měl ženu velmi pěknú, k tomu tichú a pokornú, múdrú a šlechetnú a k tomu plodnú. Páté ščestie, že byl konšelem a v tom konšelstvie dlúho trval, a často pobitie maje s svými nepřátely, vždy vítězem ostal. Šesté měl ščestie, že měl tři syny múdré, řádné a zkomonilé: jeden byl knížetem najvyšším v Římě, druhý byl vladařem ve vsi Hispaní, třetí byl kniežetem v Cecilí. Sedmé ščestie měl – a to jest bylo mezi jinými najvětší počteno – že měl tři dcery: jedna měla kníže Sicilské, druhá měla kníže Hispanské; třetí měla daruov dosti přirozených, neb doma byvši, běhu hvězdářskému učéc se a rozeznávajíc stav a přebývanie svrchních planétuov, jimižto jest seznala svých přátel budúcí pótky, zlé, neb dobré. Tu král nikdy až do smrti ani jeho dětie nevěděli, co jest to smutek. Avšak sme byli potom jeho osidlali, že stár jsa a ve cti světské po vše časy přebývaje, kostí se zadávil rybnú jeda ryby. Děti potom jeho všechny rozličnými a ohavnými smrtmi