velmi múdrý, bohatý a mocný, avšak jemu ta múdrost ani bohactvie nevždy spomohlo; nebť sme jeho potom mocí svú osidlali a jen v svú moc byli pojali, že sme jej k tomu přivedli, že potom byl tak chud a tak bieden, že v Řiemě jednomu měščenínu jeho dietky do školy vodil a je učil a jich hlédal. Poslúchaj, Tkadlečku: Král Polykrates, byv tyran a veliký ukrutník všech lidí, avšak na všech věcech byl velmi ščastný, tak že sám sobě se často protivil, že tak ščastný byl ve všech věcech a jiní jemu z toho záviděli; až jednú, chtě zvěděti, co by byl smutek, prsten svuoj milý, jenž jej na ruce nosil, uvrhl u moře a chtě zvěděti, co by z toho býti mohlo, želel li by toho a z té žalosti měl li by který smutek. Ale tak dlúho to stálo, že on vždy prsten zase měl a zase nalezl, neb rybář jeden jej s rybú k dvoru jeho přinesl a prodal, v niežto byl ten prsten; i v tom se to Ščestie jemu ohyzditi nechtělo. Než však sme tomu jistému králi potom byli zjednali, že byl od krále Daria jat a potom po mnohé psotě, jenž měl naším jednáním, na kolo zbit, a světskú hanbu trpě, hanebnú smrtí umřel.

Ba ved ješče slyš! Čti Valeria, velikého mistra; tenť praví o jednom, jemužto jmě bylo Metellus, že tak ščastný byl, že v žádných věcech žádného protivenstvie neměl kromě smrti. Měl ve všech