v svato[133r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesti a u právě přěd ním všěch dní našich. CantL1,76 A ty, dietě, prorok Vrchnieho budeš slúti, přědejdeš vedě přěd obličejem hospodinovým činiti cěstu[1678]cěstu] vias lat. jeho, CantL1,77 ku dání učení zdravie osadě jeho na rozhřěšenie hřiechóv jich CantL1,78 skrze třeva milosrdenstvie boha našeho, v nichžto navščievil nás, vyšed z výsosti, CantL1,79 posvietiti jim, již ve tmě a v temnici[1679]ve tmě a v temnici] in tenebris lat. a v stieni smrtedlném sedie, k opravení nóh našich na cěstu pokojnú.
[b]označení sloupceMatky boží chvála
CantL1,46 Zvelíčej[1680]Zvelíčej] Magnificat lat. dušě má hospodina CantL1,47 i veselil sě duch mój u boze, spasiteli mém. CantL1,48 Nebo vzezřel na pokoru roby svéj: toť, vedě z toho blaženú mě řkú všětka pokolenie, CantL1,49 nebo učinil mně veliké, jenž mocen jest, a svaté jmě jeho CantL1,50 a milost jeho od národa v národy bojícím sě jeho. CantL1,51 Učinil moc v loktu svém, rozprášil pyšné myslí srdce svého. CantL1,52 Ssadil mocné s stolice a vzvýšil pokorné. CantL1,53 Lačné [133v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenakrmil dobrým a bohaté pustil ješitny. CantL1,54 Přijal Israhele, dietě své, rozpomanuv milosrdie své, CantL1,55 jakož mluvil jest k otcóm našim, Abrahamovi a sěmeni jeho až na věky. Chvála otci i synu i svatému[1681]svatému] ſwate rkp. duchu, jakož bylo[1682]bylo] bllo rkp. na počátce[1683]počátce] poczat rkp. i nyní i veždy[1684]veždy] wez rkp. i na věky[1685]věky] wie rkp.…[1686]Chvála … na věky] navíc oproti lat.
Simeona svatého
CantL2,29 Nynie pustíš[1687]pustíš] dimittis lat. sluhu svého, hospodine, podlé slova tvého v pokoji, CantL2,30 nebo viděle oči moji spasenie tvé, CantL2,31 jež jsi připravil přěd obliče[b]označení sloupcejem všeho lida: CantL2,32 světlo k osviecení vlastem a slávu[1688]slávu] ſlawie rkp. osady[1689]osady] + tuae lat. israhelickéj[1690]israhelickéj] yſralyczkey rkp.. Chvála otci…[1691]Chvála otci] navíc oproti lat.
Chvála svatého Ambrože a svatého Augustina
TeDeum1,1 Tě boha chválímy, tě boha vzpoviedámy. TeDeum1,2 Tě věčného otce všěcka země ctí. TeDeum1,3 Tobě všickni anjeli, tobě nebesa a všě síly, TeDeum1,4 tobě cherubín a serafín nepřěstávajícím hlasem provolávají: TeDeum1,5 „Svatý, Svatý, Svatý, hospodin buoh Sabaot. TeDeum1,6 Plna sú nebesa a země velikosti slávy tvéj.“